Fotografie
katerinavankova014@gmail.com přidal úlovek Bolen dravý...
před 23 hod
Fotografie
Zdeněk přidal úlovek Štika obecná...
před 23 hod
Fotografie
Jaromir přidal úlovek Amur bílý...
před 23 hod
Fotografie
auto-maulik@seznam.cz přidal úlovek Kapr obecný...
před 23 hod
Fotografie
Brian přidal úlovek Sumec velký...
před 23 hod

Střevlička východní

Pseudorasbora parva
Čeleď: kaprovití (nové zařazení do čeledě Gobionidae – hrouzkovití)
Střevlička východní
Zaměnitelné druhy Vše o rybě Lov ryby 2 články

Slovensky
Hrúzovec malý
Anglicky
Stone moroco
Německy
Blaubandbärbling

Základní údaje

Běžná délka:
8–10 cm
Běžná hmotnost:
17–20 g
Doba hájení:
nestanovena
Nejmenší lovná míra:
nestanovena

Poznávací znaky

  • Drobná rybka s protáhlým tvarem těla, s ploutvemi víceméně zaoblenými, ocasní ploutev je vykrojená.
  • Ústa jsou velmi malá, horní, vysunovatelná.
  • Dolní čelist je mírně delší než horní a má zostřený okraj bez vyvýšeniny v její přední části.
  • Šupiny jsou poměrně velké.
  • Postranní čára je úplná a probíhá středem boků.
  • Hrdlo je kryté šupinami.
  • Báze hřbetní ploutve je krátká, její začátek leží na svislici procházející bází ploutví břišních.
  • Báze řitní ploutve je krátká.
  • Břišní výstelka je stříbřitá.
  • Tělo je žlutozelené nebo nahnědlé.
  • Hřbet je tmavší, boky a břicho jsou světlejší, někdy jen nažloutlé se stříbřitým leskem.
  • Dolní část skřelí je stříbřitá.
  • Všechny šupiny mají na zadním okraji poloměsíčitou tmavou skvrnku, takže celkový pohled na ošupení připomíná jakési síťkování.
  • Po bocích těla se táhne tmavý úzký pás, který je téměř pravidelně přítomen u mladých exemplářů, u starších jedinců většinou již zaniká.
  • Tento pás začíná za skřelemi nebo až na úrovni začátku hřbetní ploutve.
  • Ploutve jsou světle žluté, hřbetní většinou s příčným tmavším pruhem.
  • V době tření mlíčáci ztmavnou nápadně do fialova.

Zaměnitelné druhy

  • Slunka obecná, která obývá shodné biotopy jako střevlička východní, má neúplnou postranní čáru, delší základnu řitní ploutve (10-13 větvených paprsků v řitní ploutvi, u střevličky bývá jen šest) a výrazněji stříbřitější zbarvení.
Obrázek ryby
Slunka obecná
kaprovití (nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)

Kde střevličku východní najdeme?

Druh pochází z Dálného Východu.

V bývalém Československu byla nejprve zjištěna v roce 1974 na Slovensku v řece Tise, kam pronikla z Dunaje (původně byla zavlečena do Rumunska s dovozem plůdku býložravých ryb).

Předpokládá se, že v letech 1981–1982 byla zavlečena na Moravu i do Čech s dovozem plůdku býložravých ryb z Maďarska.

Dnes se rozšířila takřka všude v tekoucích i stojatých vodách po celé republice.

Její výskyt je v řadě lokalit důsledkem vyplavování této nepůvodní rybky z rybníků při jejich vypouštění.

Ve svém původním areálu výskytu žije v mělkých jezerech, řekách a zavodňovacích kanálech, vynechává úseky s proudící vodou.

S oblibou se zdržuje v porostech vodní vegetace.

U nás se objevuje ve slepých ramenech řek, v uzavřených nádržích, kam jedinci vnikli při náplavách, také však v rybnících a jejich spojovacích soustavách.


Život střevličky východní

Žije v malých hejnech.

Většinou se zdržuje u dna nebo mezi porosty vodní vegetace, jen vzácně vyhledává volná místa nebo vyplouvá k hladině.

Plůdek je planktonofágní (převážně loví perloočky), dospělí jedinci jsou především bentofágní, živí se larvami pakomárů, pošvatek, chrostíků a vodními plži.

Pohlavní dospělosti dosahuje v našich vodách už v prvním roce života, někteří jedinci ve druhém roce života.

Tření probíhá obvykle od května do srpna při teplotě vody 16-18 °C v příbřežní zóně, mlíčáci se postupně třou s několika jikernačkami, a to v několika dávkách.

Místo pro kladení jiker mlíčák nejprve očistí a teprve pak sem klade jikernačka jikry v krátkých pruzích, které mlíčák následně oplodňuje.

Jikry jsou přilepovány na kameny, dřevo, ulity měkkýšů.

Mlíčák snůšku jiker aktivně chrání až do vykulení plůdku a důrazně odhání jiné ryby.

Střevlička se může křížit se slunkou.

V komorových rybnících s výskytem hejn střevličky dochází k hromadnému napadání zimujících ryb, jimž střevličky způsobují rozsáhlá poranění kůže, provázená nekrózami a zaplísněním. Ta mohou vést až k úhynu komorovaných ryb. V rybnících je nejlepší obranou proti střevličkám candát, který je přednostně požírá.


Jak lovit střevličku východní

Střevličky není problém ulovit na udici.

Na různou drobnou nástrahu doslova útočí a na dlouhé vteřiny stápí splávek větší, než jsou samy, problém je jen s potřebnou jemností háčku, který by se měl vejít do jejich drobné tlamky.

Ideální nástrahou k jejich lovu jsou tzv. pinky (muší larvy, též označované jako malí „masní červi“).

Střevlička východní je nově zařazena na seznamu invazivních druhů ryb v rámci EU. Pro rybáře to znamená zákaz pustit ulovenou střevličku zpět a nesmí ji použít ani jako nástražní rybku. Úlovek musí být v rámci povinné evidence zapsán do samostatné kolonky v sumáři úlovků.

 


Všechny články o rybě

Články o této rybě (2)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled