Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
před 3 hod
Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
včera
Fotografie
Jaroslav okomentoval Makrela na klac...
včera
Fotografie
Jaroslav okomentoval Staročeská kapř...
včera
Fotografie
Jaroslav okomentoval Učíme se v Třeb...
včera

Čeští vědci pomohou redukovat přemnožené sumce na jihu Evropy

Marek iRybářství 10. listopadu 2022 0 komentářů
sumec

Noční úlovek menšího sumce na nádrži Belver (Potugalsko) pomocí metody long-lines. Foto: Martin Čech/Hydrobiologický ústav BC AV ČR

Novinky

U nás jde o velmi vyhledávanou rybu, na jihu Evropy je ovšem sumec velký nepůvodním a invazivním druhem. V italských jezerech a portugalských nádržích se přemnožil a způsobuje velké problémy v místních ekosystémech. S odlovem těchto sumců pomohou vědci z Biologického centra Akademie věd. Instituce to uvádí na svých stránkách.

text: Marek Kožušník

V jezerech jižní Evropy je potřeba odlovit až devadesát procent sumců. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s kolegy z Itálie a Portugalska právě startují pětiletý projekt LIFE Predator, během kterého budou v padesáti jezerech a nádržích sledovat výskyt a šíření sumců a testovat různé metody jejich odlovu. Pak je společně s komerčními a sportovními rybáři odloví.

REKLAMA

Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který tam byl zavlečen sportovními rybáři. „Třeba v portugalských nádržích vůbec nejsou původní dravé druhy ryb a s příchodem sumce tak přibyl obrovský, nenasytný predátor, který decimuje veškeré původní ryby, včetně vzácných, endemických druhů. Svědčí mu teplá voda, dobře se tam množí, rychle roste a nemá přirozeného nepřítele,“ vysvětlil Martin Čech z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR, vedoucí českého vědeckého týmu.

Sportovní rybáři sumce vyhledávají pro jeho trofejní velikosti. „V jižních státech není výjimkou chytit sumce o velikosti 2,5 metru s hmotností přes sto kilogramů,“ řekl Martin Čech.

REKLAMA

Projektu se zúčastní sedm vědeckých týmů – čtyři z Itálie, dva z Portugalska a jeden z České republiky. Po dobu pěti let budou sledovat padesát nádrží a jezer, z toho 23 v Itálii, 25 v Portugalsku a 2 v České republice.

sumec
Největší kdy ulovený sumec na nádrži Belver (řeka Tagus, Portugalsko, 4. října 2022), celková délka 184 cm. Ryba byla ulovena metodou long-lines, kterou zde vyzkoušel český tým. V pozadí v modrém triku dr. Lukáš Vejřík, který je za testování efektivity této metody v projektu LIFE Predátor zodpovědný. Foto: Martin Čech/Hydrobiologický ústav BC AV ČR

Proč s italskými a portugalskými kolegy spolupracují právě čeští vědci? „Pouze v České republice je sumec původním druhem, a to s výskytem na obrovském množství lokalit a v různých typech vodních biotopů. Je do našich vod také intenzivně vysazován. Máme tedy se sumcem nesrovnatelně více zkušeností než Italové a Portugalci,“ uvádí pro iRybářství Martin Čech.

„Česká republika navíc funguje v projektu jako země, vůči které se výsledky z Itálie a Portugalska budou porovnávat – početnost sumců, biomasa, velikostní spektrum, růstová výkonnost, zanechávaný signál v podobě environmentální DNA (eDNA) ve vodě a podobně. Disponujeme několika lokalitami jezerního a nádržového typu, u kterých přesně známe počet sumců, kteří jsou individuálně označení čipy, podobně jako třeba psi. O každém sumci víme, co je zač, jakou loví potravu, jak rychle roste,“ dodává pro iRybářství Martin Čech.

Vlajkový výzkum bude probíhat na Lago Maggiore, jednom z největších italských jezer. České nádrže Římov u Českých Budějovic a Žlutice u Karlových Varů v projektu poslouží jako kontrolní systémy, protože je čeští biologové detailně prozkoumali a znají zdejší obsádku sumce velkého.

Jak odlovit přemnoženého sumce

V první fázi budou mít vědci za úkol otestovat různé metody odlovu. Z nich pak vyberou ty nejvhodnější pro dané typy jezer a nádrží. „Metod pro odlov je několik, včetně použití elektrického agregátu nebo tenatových sítí,“ popsal Lukáš Vejřík, další člen českého vědeckého týmu.

Podle Lukáše Vejříka se ovšem nejvíc osvědčila metoda dlouhých šňůr, která se běžně používá na moři na lov velkých predátorů, jako jsou žraloci, tuňáci, plachetníci nebo mečouni. Funguje tak, že se z pomalu plující lodi postupně naklade do vody dlouhé lano s desítkami nástražních šňůr.

sumec
Dr. Filipe Ribeiro, vedoucí portugalského týmu s úlovkem středně velkého sumce (105 cm) – obvyklá velikost ryb na nádrži Belver (Portugalsko). Foto: Martin Čech/Hydrobiologický ústav BC AV ČR

„Zjistili jsme, že tato metoda je velmi efektivní, a navíc zaručuje, že se bude chytat jen sumec a ne jiné druhy ryb, což je pro nás i naše italské a portugalské partnery důležité,“ dodal Lukáš Vejřík. Testovat se budou ale i jiné techniky lovu, jako je například lov harpunou ve velkých hloubkách čistých italských jezer.

Hledání podle DNA

Kromě výběru nejefektivnějších technik odlovu zodpovídá český tým také za kalibraci metody pro zjištění přítomnosti sumců v jezeře ze vzorků vody, a to pomocí environmentální DNA. Tato metoda funguje tak, že se v odebrané vodě analyzují přítomné genetické vzorky DNA. Z několika odebraných litrů vody tak je možné určit, zda se v daném jezeře sumci vyskytují.

V další fázi projektu bude následovat samotný odlov sumců, na němž se kromě výzkumných týmů bude podílet i 230 místních komerčních a sportovních rybářů. Ve velkých jezerech a nádržích se má množství sumců redukovat alespoň o 10 procent, v malých nádržích o 50 procent a v pěti izolovaných malých jezerech spadajících do soustavy Natura 2000 se má biomasa sumce snížit dokonce o 90 procent.

Kolik českých vědců se do projektu zapojí? „Projekt je zaměřen na stojaté vody. Naše pracoviště – Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav a konkrétně výzkumná skupina Fish Ecology Unit (FishEcU) – se již téměř 40 let specializuje na výzkum těchto systémů. Patříme v tomto ohledu k nejlepším pracovištím nejen v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku. Máme i bohaté zkušenosti s lovem a výzkumem sumce velkého v těchto jezerních a nádržových systémech,“ doplňuje pro iRybářství Martin Čech.

sumec
Zpracování ulovených sumců (Portugalsko) – ryby se změří, zváží a odeberou se jim zažívadla na analýzu potravy a ploutevní paprsek k určení věku. Foto: Martin Čech/Hydrobiologický ústav BC AV ČR

Právě z těchto důvodů byli čeští vědci do mezinárodního konzorcia přizváni. „Náš tým pro LIFE Predator není velký, tvořím ho já jako vedoucí týmu, dr. Lukáš Vejřík jako specialista na lov sumců pomocí metody long-lines, dr. Vladislav Draštík jako odborník na výzkum ryb pomocí vědeckých sonarů,“ vysvětluje dále pro iRybářství Martin Čech.

Na jezeře Maggiore, což bude vlajková lokalita pro výzkum sumců v Itálii, bude totiž prováděn i velice podrobný hydroakustický průzkum. „To je opět naše doména, zhruba od roku 1994. Ani Italové, ani Portugalci tohle neumějí, ani na to zatím nemají potřebné vybavení. V týmu pak máme již jen dvě technické síly. Celkem je nás tedy za naše pracoviště i Českou republiku v projektu pět, italský i portugalský tým jsou početnější,“ dodává pro iRybářství Martin Čech.

Sumec na talíři

Nezůstane ale jen u odlovů. Mezinárodní tým zahájí masivní osvětovou kampaň zaměřenou jednak na rybáře a jednak na širokou veřejnost. „Rybáře musíme přesvědčit, aby neroznášeli sumce do dalších jezer, aby své úlovky nevraceli do vody a odnášeli si je domů. Veřejnost je třeba přesvědčit o tom, že sumec je skvělá ryba k jídlu. Je to spousta masa, které je třeba v uzeném stavu kulinářskou delikatesou,“ vysvětlil Martin Čech.

Zejména v severní Itálii, kde se invaze sumce vymkla kontrole, by podle informací Biologického centra měla vzniknout uzavřená lokální ekonomika, kde budou místní výrobci potravin vyrábět produkty ze sumců a restaurace nabízet pokrmy z těchto dravců. Z ryb ulovených během regulačních odlovů se budou připravovat jídla, která se pak budou lidem prodávat za velice rozumnou cenu.

Co ale s velkými sumci, jejichž maso není ke konzumaci příliš vhodné? „Jak jsem zmínil, projekt LIFE Predator je zaměřen na stojaté vody, jezera v severní Itálii, nádrže v Portugalsku, nádrže, eventuálně důlní jezera v České republice. V těchto polouzavřených systémech jsou zejména sumci menších a středních velikostí – ti jsou ještě přiměřeně vhodní ke konzumaci, například jako sumčí hranolky,“ vysvětluje pro iRybářství Martin Čech.

sumec
Úlovek sice malý, ale i takový sumec v Portugalsku likviduje endemické druhy ryb a je v místních vodách nežádoucí. Je to škodná, která má být z tamních vod eliminována. Foto: Martin Čech/Hydrobiologický ústav BC AV ČR

V případě úlovků velkých sumců se z nich bude v rámci podpory lokální ekonomiky patrně vyrábět sumčí pasta. „Už jsme ji mohli ochutnat v Portugalsku, byla celkem dobrá. Případně se dá zvažovat jejich využití do konzerv pro domácí mazlíčky, například kočky; mohou být zkrmováni i v chovech prasat. Lze také uvažovat o jejich využití jako krmiva v zoologických zahradách, například opět prasatům nebo medvědům. Případně by asi byla možnost těmito velkými úlovky řízeně přikrmovat i lesní zvěř,“ doplňuje pro iRybářství Martin Čech.

Jak s těmito úlovky nakládat bude ovšem především starost italských a portugalských partnerů. „Naše, české starosti jsou diametrálně odlišné, my na mnohých lokalitách sumce naopak všemožně podporujeme ve výskytu. Z české strany půjde pouze o rybářskou osvětu ve smyslu nepodporovat výskyt sumců v Itálii a Portugalsku. Projekt v žádném případě neřeší lov a konzumaci sumců v České republice,“ upřesňuje pro iRybářství Martin Čech.

sumec
Sumec na medu. Foto: Lenka Hofmanová

Projekt LIFE PREDATOR (2022–2027) se zaměřuje na sledování šíření a prevenci dalších zavlečení invazivního sumce velkého (Silurus glanis) v jezerech a nádržích jižní Evropy v souladu s naplňováním EU IAS (Invasive Alien Species – invazivní nepůvodní druhy) nařízení č. 1143/2014. Výzkum je podpořen Evropskou komisí v rámci program LIFE-2021-SAP-NAT (projekt č. 101074458 – PREDATOR).

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled