sumec velký

Pikantní směs, kterou lze připravit i z jiného rybího masa s malým obsahem kostí; např. z tresky.

„Je tam!“ vyhrknu překvapeně a vyskočím tak prudce, až se křesílko převrátí. Rolnička na špičce prutu několikrát krátce zacinkala a pak to přišlo. Vládce řeky zaútočil s takovou razancí, že se prut ve vteřině prohnul až k hladině a rolnička spadla do vody. Trubkový držák prutu je naštěstí pevně zapíchnutý, jinak by se i s prutem odporoučel do hlubin Velké řeky.

Sumec zabral na hákarl, což je specifický islandský pokrm připravovaný z masa žraloka malohlavého. Parta čtyř kamarádů sumce na začátku července ulovila mezi lounským a březenským jezem na Ohři.

Využití hlavy a odřezků ze sumce na kvalitní a hutnou polévku, která zasytí a zahřeje.

Mladí rybáři na dětském rybářském táboře u otrokovického Štěrkoviště budou na dnešní noc dlouho vzpomínat. Podařil se jim totiž parádní úlovek!

Italský rybář Alessandro Biancardi ulovil v řece Pád minulý týden rekordního sumce. Měřil 285 cm a je největším chyceným sumcem na světě. O 4 cm překonal světový rekord na téže řece, který ovšem vydržel jen dva měsíce. Informuje o tom web Daily Mail.

Jistě mi dáte za pravdu, že i když jsou ryby daleko primitivnější než my, vládci planety Země, jejich pohled po vytažení z vody je někdy natolik výmluvný, že čekáme jen na to, kdy na nás ryba promluví. Možná i proto postupně přibývá zastánců metody „Chyť a pusť“.

S kamarádem Tomášem jsme se seznámili už jako malí kluci. Na rybách. Tenkrát jsme nejvíce chytali na plavanou, později jsme smočili i umělou nástrahu na dravce. Pak nás začali lákat sumci. Náčiní jsme na ně neměli, ale rybníky v okolí jsme navštěvovali, jak to šlo, ale úspěšní jsme nebyli ani jednou.

Přinášíme rozhovor s doc. RNDr. Martinem Čechem, Ph.D. z Biologického centra Akademie věd. Povídáme si o mezinárodním projektu LIFE Predator, který je zaměřený na redukci přemnožených sumců v italských jezerech a portugalských nádržích.

U nás jde o velmi vyhledávanou rybu, na jihu Evropy je ovšem sumec velký nepůvodním a invazivním druhem. V italských a portugalských jezerech se přemnožil a způsobuje velké problémy v místních ekosystémech. S odlovem těchto sumců pomohou vědci z Biologického centra Akademie věd. Instituce to uvádí na svých stránkách.

Je půlka května. Probouzím se a zvoní mi telefon. Volá mi kamarád rybář Pavel Straka, dlouholetý průvodce na španělské řece Ebro, možná pro mě bude mít dobré zprávy, říkám si. Zvedám telefon s velkým očekáváním. „Ahoj Helí, nechceš k nám na Ebro? Uvolnilo se u nás místo v kempu,” sděluje mi nabídku, na kterou se nedá říct ne.

Tento recept pochází z belgické kuchyně a podobně lze upravit i jiné sladkovodní či mořské ryby.

Původně se sumec velký (Silurus glanis) vyskytoval na území jihovýchodní Evropy. Především v povodí Dunaje, Rýna, Dněpru a dalších velkých řek. Díky své velikosti a chutnosti masa se vlivem člověka rozšířil i do dalších oblastí Evropy – Spojeného království, Španělska, Francie, Itálie, Dánska, Švédska.

Další dusný den končí a přichází večer plný očekávání. Sedím v křesílku a vychutnávám slastné okamžiky zaslouženého odpočinku. Lov sumce na bójku či podvodní splávek vypadá na první pohled jako velice pasivní druh rybářského sportu. Rybář nahodí nebo zaveze nástrahu a zbytek večera si hoví v křesílku s pivkem v ruce. Opak je pravdou.

Rybí rizoto chutná výborně, lze připravit jak ze sladkovodních, tak z mořských ryb.