Fotografie
ashburtongrove@seznam.cz přidal úlovek Amur bílý...
před 10 hod
Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
před 10 hod
Fotografie
Ladislav přidal úlovek Kapr obecný...
před 10 hod
Fotografie
Veronika okomentoval Vlkouš vám před...
před 13 hod
Fotografie
Ladislav okomentoval Na jaké pruty a...
před 5 dny

Chceme jíst geneticky vylepšené ryby? Podpora takových ryb není z mého pohledu žádoucí z principu, říká ichtyolog ČRS

Marek iRybářství 8. února 2022 0 komentářů
genetická editace

Vlevo je geneticky editovaný pražman ve srovnání s klasickým druhem. Foto: Dr. Masato Kinoshita, Kyoto University a Dr. Keitaro Kato, Kindai University

Novinky

Po geneticky upraveném lososovi se na trhu objevila i pražma, která má více masa právě díky editaci genů. Jsou hrátky s genetikou nebezpečné pro původní druhy ryb? Představuje pro nás konzumace geneticky upravených ryb riziko?

text: Marek Kožušník

V říjnu loňského roku se v Japonsku začal prodávat genově editovaný pražman japonský (Pagrus major), který patří mezi tradiční japonské kulinářské speciality. Jde také o nejčastěji konzumovanou rybu na Taiwanu a v Koreji.

REKLAMA

Genově editovaný pražman je tak v pořadí druhou velmi často konzumovanou „vylepšenou“ rybou po všeobecně známějším genově editovaném lososu (AquAdvantage salmon), který se na trhu objevil v roce 2015 v USA a v loňském roce také v Brazílii.

Genová editace je úprava genetické informace bez použití cizího genu z jiného druhu organismu. Výsledkem je navýšení konzumovatelné rybí svaloviny, v případě pražmana až o 1,6násobek hmotnosti.

REKLAMA

Riziko pro přírodu

Cílený chov takto vylepšených ryb má zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. Je ovšem správné provádět podobné umělé zásahy?

Český rybářský svaz geneticky editované ryby nenasazuje a ani o tom neuvažuje. Neprovozujeme akvakulturu za účelem prodeje ryb na trhu, proto vždy preferujeme přírodní rybu,“ vysvětluje pro iRybářství ichtyolog ČRS Pavel Vrána.

Podle Vrány může mít genová editace řadu výhod pro „průmyslovou výrobu“ ryb – vyšší podíl osvalení, odolnost proti některým nemocem, odolnost proti stresu. Ale pro přírodu tu bude vždy řada rizik.

„Samotná konzumace takto upravených ryb nepředstavuje pro spotřebitele riziko. Podpora takových ryb však není z mého pohledu žádoucí z principu,“ dodává Pavel Vrána.

Vždy podle něj hrozí únik takových jedinců do ekosystému, například u lososů v mořských klecích v průběhu bouří.

V případě, že se pak zapojí do reprodukčního cyklu, jsou následky nedozírné. „Na trdlišti jsou tyto ryby díky svému mimořádnému vzrůstu a osvalení preferovány opačným pohlavím, často ale nemají schopnost přirozené reprodukce,“ popisuje Pavel Vrána.

„V případě jejich úspěšného zapojení do přirozené reprodukce hrozí rychlá genetická eroze přirozené populace. V současné chvíli již takto trpí většina přirozených populací lososů obecných. Ty jsou ovlivňovány lososy, kteří unikli z dnes široce rozšířených klecových chovů,“ vysvětluje ichtyolog.

Omega-3 kapři

S vylepšováním ryb, i když ne prostřednictvím genetiky, má ostatně zkušenosti i naše země, a to v podobě „omega-3 kaprů“. Jedná se o patentovanou technologii, kterou vyvinul doc. Ing. Jan Mráz, Ph.D. z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Omega-3 kapři jsou záležitostí několika posledních let – jedná se o standardní kapry, kteří jsou krmeni speciální krmnou směsí, která zaručuje zvýšený podíl člověku prospěšných omega-3 mastných kyselin v jejich mase,“ dodává Pavel Vrána.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled