Články - Okoun říční

Do řeky Bíliny bylo v Mostě ve spolupráci se společností ORLEN Unipetrol, a za účasti předškolních dětí i školáků, vypuštěno dalších téměř 400 kg původních druhů ryb.

Určitě jste někdy chytili rybu, na kterou jste byli velmi pyšní a chtěli si ji vystavit jako trofej a připomínat si ji nejen na fotografii.

Podvodní fotograf Mirek Brát, jehož nádherné podvodní fotografie dobře znáte ze stránek časopisu Rybářství, tentokrát s podvodní kamerou zavítal k polskému písníku Krzeszów nedaleko českých hranic.

Host z Afriky uvázl na našem háčku pouze pomyslně. Tilapie nilská coby teplomilný druh nemá šanci v našich podmínkách přežít. Vyskytuje se pouze v umělých chovech. Přesto čas od času nějakému šťastlivci tilapie zabere.

Únor není ideálním měsícem pro rybaření, ale i přesto mnoho nadšenců vyráží zkusit štěstí. Pohyb u vody je sice zdravý, ale špatně není ani doma u kamen. Musím se přiznat, že mi mnoho let vyhovovala právě domácí varianta. Nahříval jsem si klouby a vzpomínal na nejkrásnější rybářské okamžiky zalité letním sluncem.

V minulém díle jsme se zaměřili na tři nejběžnější ekto (vnější) parazity ryb, se kterými se při cvičeních z předmětu Nemoci ryb setkáváme. Dnes se podíváme na zástupce skupin, které se nám jako původci onemocnění nebo úhynu ryb dostávají do rukou vzácně.

Poloostrov Jamal se nachází v ruské Sibiři. Patří do Jamalo-něneckého autonomního okruhu a žije zde něco přes 20 tisíc obyvatel. Poloostrov je výběžkem Západosibiřské roviny a měří zhruba 700 km na šířku a 240 km na šířku. S tamními obyvateli jsem se vydal na lov ryb.

Když jsem se jako kluk začínající s rybařením zmohl na víc než na splávek z korkové zátky a pár háčků z ohnutého špendlíku, začal jsem se ohlížet po nějaké vhodné krabičce, do které bych vše uložil.

Když jsme před několika měsíci zkoumali, kam se vydat na ryby, měli jste s výběrem východočeské Orlice štěstí. O tom, jak jsme si tam vedli, jste se dočetli v časopise Rybářství. O pár týdnů později jsme zamířili na řeku Ploučnici a žádné „rybářské orgie“ jsme tentokrát nezažili.

S oblibou používám nevšední gumové nástrahy. Proč? Mají velice realistický vzhled a pro ryby jsou něčím novým, neokoukaným.

Ve vodách České republiky žije něco málo přes 60 druhů ryb. Neliší se jen nároky na životní prostředí (stojatá nebo tekoucí voda, teplota vody, obsah kyslíku aj.), ale i typem výtěru. Pro udržení rybích populací v našich vodách je nejdůležitější zachovat nebo zřizovat výtěrová místa – trdliště ryb.

Umělých nástrah je na trhu spousta. Ať to jsou červíci, žížalky, patentky i různé nymfičky. Mají výhodu v tom, že když není po ruce živá nástraha, přibalí se do vesty a tradá k vodě.

Když se podobně jako Mirek Brát v tomto videu potopíte pod hladinu, můžete narazit na podobnou „okounkovou školku“. Vypadá hravě, šťastně a roztomile, ovšem realita okouního hejna je krutá.

Ranní přívlač nepřinesla kýžené výsledky. Vyrazili jsme s Jirkou na loďce do hůře přístupných zákoutí Zlaté řeky. Mlhavý opar nad hladinou maskoval nájezdy okouních banditů.

K samotnému chovu ryb odjakživa patřila i přeprava. V dobách dávných se ryby přepravovaly pomocí koňských spřežení. K převozu se využívalo dřevěných sudů nebo se kapři převáželi jen na mokré slámě překrytí mokrým plátnem (aby neoschli a neomrzli).