Články - Štika obecná

Jsme u konce krátkého seriálu, jenž měl velmi schematicky a v rychlosti popsat jednu z možných cest amatérské výroby vlastních vláčecích nástrah – wobblerů. V tuto chvíli už tedy máme svůj první prototyp hotový, je vybaven pevnostními kroužky a trojháčky odpovídajících velikostí i kvality a můžeme vyrazit k vodě!

V minulosti se rybaření věnovali převážně pánové v důchodovém věku. S dlouhými bambusovými pruty a podběrákem v jedné ruce a řízkovnicí v druhé, kráčeli důstojně na oblíbené místo u vody.

V minulém díle jsme naši rybku finálně nabarvili, dali jí dostatečně dráždivý design. Teď nás čeká první čirá vytvrzovací vrstva vhodným dvousložkovým epoxidovým lakem. To aby se balzové tělíčko pěkně zpevnilo a povrch se ochránil proti devastaci ostrými štičími nebo candátími zoubky. Dosáhneme tím navíc i projasnění dosud matných akrylových barev, wobbler získá patřičný lesk.

Do řeky Bíliny bylo v Mostě ve spolupráci se společností ORLEN Unipetrol, a za účasti předškolních dětí i školáků, vypuštěno dalších téměř 400 kg původních druhů ryb.

Řeka Bodrog, druhá největší řeka ve východním Slovensku, se navenek tváří, že s Tisou nemá nic společného, ale opak je pravda. Do Tisy se vlévá v maďarském městečku Tokaj, známém vinařském centru.

Snad každý rybář starší padesáti let si pamatuje žlutý laminátový proutek s navijákem Reex. V 70. a 80. letech minulého století velký výběr rybářského náčiní nebyl. Dvoudílný laminátový proutek s navijákem Reex se prodával v sadě se splávky, vlascem a čihátkem, zabalený v průsvitném umělohmotném pouzdře.

Je všeobecně známé, že v potravě dravých ryb, především větších exemplářů, se mohou i v našich vodách příležitostně objevit menší druhy savců. Velikost této osrstěné kořisti se ale obecně dost často přeceňuje, někdy přímo úměrně s počtem vypitých piv.

Vždycky, když otevřu pomyslné okno hladiny a nahlédnu do světa s čistou, pestrou rybí obsádkou, stres ze světa tam nahoře je pryč. Odplyne, odšumí, odpění… Tohle voda umí opravdu báječně. Nejezdí tady auta, nezvoní mobily, sociální sítě spojují maximálně hejno okounů se štikou.

Poloostrov Jamal se nachází v ruské Sibiři. Patří do Jamalo-něneckého autonomního okruhu a žije zde něco přes 20 tisíc obyvatel. Poloostrov je výběžkem Západosibiřské roviny a měří zhruba 700 km na šířku a 240 km na šířku. S tamními obyvateli jsem se vydal na lov ryb.

Korkový splávek poskakuje po hladině a občas popojede z jedné strany na druhou. Místa k pohybu příliš nemá, dírka vyvrtaná v ledu má průměr pouhých dvacet centimetrů. Nastražený perlín vycítil nebezpečí a snaží se prchnout. Splávek tančí na hladině.

Když jsme před několika měsíci zkoumali, kam se vydat na ryby, měli jste s výběrem východočeské Orlice štěstí. O tom, jak jsme si tam vedli, jste se dočetli v časopise Rybářství. O pár týdnů později jsme zamířili na řeku Ploučnici a žádné „rybářské orgie“ jsme tentokrát nezažili.

Voda vysoko vystříkne, rybičky skáčou vzduchem a na zlomek vteřiny spatřím i temný hřbet krvelačného dravce. Na nic nečekám, rychle popadnu prut s nastraženou mrtvou ouklejí a nahodím. Hladina se zatím uklidnila, ale je jasné, že šupinatý predátor tu někde musí být.

Štika na slanině s kapustičkami

Ve vodách České republiky žije něco málo přes 60 druhů ryb. Neliší se jen nároky na životní prostředí (stojatá nebo tekoucí voda, teplota vody, obsah kyslíku aj.), ale i typem výtěru. Pro udržení rybích populací v našich vodách je nejdůležitější zachovat nebo zřizovat výtěrová místa – trdliště ryb.

Na letní výpravy za rybami se vždycky náramně těším. Prázdninové rybaření zavánělo odjakživa dobrodružstvím. Jako kluk jsem u obecního rybníka trávil veškerý volný čas. Kapr nad čtyřicet byl už opravdový obr a co teprve nad padesát. O takovém jsem dlouho jenom snil. Kapři dobře brali na chlebové těsto a k večeru zase při hladině na kůrku. Pokud se přihnala letní bouře, byla nejlepší rousnice.