Fotografie
katerinavankova014@gmail.com přidal úlovek Bolen dravý...
před 24 hod
Fotografie
Zdeněk přidal úlovek Štika obecná...
před 24 hod
Fotografie
Jaromir přidal úlovek Amur bílý...
před 24 hod
Fotografie
auto-maulik@seznam.cz přidal úlovek Kapr obecný...
před 24 hod
Fotografie
Brian přidal úlovek Sumec velký...
před 24 hod

Kam se poděla pravá muškařina?

strunc 7. června 2020 1 komentářů

Šupiny

Text: Milan Janoušek, foto: Zdenka Sýkorová, pixabay

Takové myšlenky mě napadly, když jsem onehdy četl nějaké pojednání o současné muškařině, nových nástrahách a ostatních trendech v této překrásné rybolovné metodě. Kolegům dnešní náčiní i možnosti trochu závidím, ale když jsem v rybářském obchodě viděl, jaké neuvěřitelné mušky se dnes vyrábí, připadal jsem si jako ve střelnici na pouti, či v marketu našich asijských spoluobčanů.

První muškařský proutek spolu s navijákem a šňůrou jsem měl od firmy Shakespeare, jejíž výrobky byly vcelku dostupné. Ostatní obstarala samovýroba, popřípadě výpomoc kamarádů. Ale mušky, to byla klasika! A z ní plynoucí i krása. Na podomácku vyrobeném svěráčku, za pomoci různých pinzet, kleštiček, vyřazených skalpelů, ale i například přípravků na stáčení tělíček ze srsti a peří jsme vyráběli mušky, které v krabičce vypadaly jako malá entomologická sbírka.

REKLAMA

Dřív to nebyla taková „čína“

K vázání mušek jsem používal i manželčiny silonky, různé bavlnky z jejího košíčku se šitím. Křidélka mušek se vypalovala z letkových per a srpků drůbeže, bažantů a divokých kačen. Zelená, šedá či jiná jepka s těmito křidélky plovoucí na hladině se ztratila i mezi přírodními kolegyněmi.

Při pohledu na současné vzory mušek jsem si vzpomněl na své rudořitky, listokaze a ostatní broučky, kteří tvarem i velikostí připomínali kartáče na čištění komínů. A výběr mušek? To zdaleka nebývala taková „čína“, jako nyní.

REKLAMA

Na horní Vltavě, ale i na Blanici, Zlatém potoku a dalších vodách jsem zkoušel kupříkladu různé varianty březnovek. Pak šli do akce nejrůznější broučci, také mravenci v různých barevných provedeních a velikostech. Lipani byli fajnšmekři na různé jepky s křídly či v podobě chmýřenek. Nástrahy se jmenovaly roztomile. Třeba dorotka, vrbovka, rudořitka. To bývala romantika, panečku!

Když chce člověk dneska vyslovit název mušky, musí si dávat dobrý pozor, aby se mu nezauzlil jazyk, či nevypadla zubní protéza. A jak se lovilo? Klasikou! Mokrá a suchá muška šla buď proti, nebo po proudu. Bagrování s krátkou nymfou jsme neznali.

Někteří dnešní muškaři si mnohdy neuvědomí, jak blízké je těmto hitům třeba kroupaření či červíčkaření! Co může být v muškařině krásnějšího, než podvečerní chytání na suché chrostíky a ostatní broučky! Co říkáte třeba nádhernému záběru lipana na lehce plovoucí droboulinkou jepku?

Ze šumavských říček a potoků jsme tahali kilogramové potočáky! Lipani mívali padesát čísel skoro běžně, u Soumarského mostu určitě. Taková byla historie. Časy bývaly mnohdy zlé, ale muškařina, ta pravá, byla neskutečně krásná!

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (1)

  1. Pravda je, že kdybych před 55lety předvedl před tátou lov na krátkou nymfu, tak mi nafackoval a zlomil prut.

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled