Fotografie
Ladislav okomentoval Na jaké pruty a...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Stojan...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Prut...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Vtip nevtip...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Rybář...
předevčírem

Kapři: Co ti kluci šupinatí dovedou, když musejí

Marek iRybářství 10. dubna 2022 0 komentářů
kapr

foto: Jiří Vostradovský

Poznávání

Když během roku delší dobu pozorujete chování ryb ve shodném místě vodního prostředí, někdy k překvapujícím poznatkům. Pokud ryby nerušíte, rychle zjistíte, jak citlivě vnímají a reagují na jakékoliv otřesy (kupříkladu chůze po břehu, náhlý silný zvuk, zahřmění, výstřel).

text: Jiří Vostradovský

To jsou vnější podněty, na které ryby okamžitě reagují. Kromě nich však existují i přírodní, „vnitřní“ vlivy, působící v delším čase a s pozvolným účinkem, jako například reakce na změny teploty prostředí odlišné v různém ročním období (v zimě přesunem do hlubší zóny, v létě naopak do mělčin nebo těsně pod hladinu).

REKLAMA

kapr
foto: Jiří Vostradovský

Úbytek obsahu rozpuštěného kyslíku může ryby (zdržující se jinak u dna) postupně vyhnat až k hladině. Změny v chování mohou vyvolat i zvýšené průtoky, třeba po přívalovém dešti, zákal vody z přítoku, nebo vnos znečištění, které je provázeno únikem ryb do vyhovujícího prostředí. Podobně může dojít k rychlému přesunu ryb do míst s lepší potravní nabídkou atd.

Objev kousků housky na břehu, původně určených labutím, překoná strach a stereotyp života ryb pod hladinou a dovolí jim na chvíli opustit vodní prostředí. Jiným podnětem může být okamžik nebezpečí. Mohou to být podněty k okamžité reakci, které rybáři dobře znají a dovedou je při lovu využívat ve svůj prospěch.

REKLAMA

kapr
foto: Jiří Vostradovský

Typickým příkladem takového chování (a prozrazení své přítomnosti rybářům) jsou únikové reakce při nájezdu rybího dravce do hejna vyhlédnuté rybí kořisti, kdy ohrožené ryby jsou schopny bleskově opustit vodní prostředí a „skrýt“ se na okamžik výskokem nad hladinu.

Při ataku dravce následuje sice rozptýlení rybího hejna do všech stran, ale následně i k jeho rychlému znovuvytvoření. To dravci jeho orientaci ztíží a kořist má šanci k úniku.

kapr
foto: Jiří Vostradovský

Jinak tomu může být po opakovaných (a již prožitých) útocích hejn kormoránů. Stres z podobných vnějších útoků bývá tak silný, že může vyvolat odchod ryb do míst, která představují možnost perspektivního úkrytu. V posledním případě bývá obranná reakce ohrožených ryb adekvátní rozsahu hrozícího nebezpečí.

Pokud mohou, „nahustí“ se do velmi početného hejna se snahou se v hejnu a pro úkryt zvoleném místě udržet co nejdéle. V odborné literatuře lze nalézt údaj, že při hromadném odchovu plůdku a násad nedravých ryb v monokultuře (pro následné vysazení do volných vod) tuto obranou reakci ryby nemají.

Proto se při takovém odchovu doporučuje včas k nim přisadit několik dravců, aby ryby tyto obranné schopnosti získaly.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled