Text: Jozef Májsky, foto: autor
Nikoho nepřekvapí, že původ slova korál je třeba hledat v antice. Staří Řekové nazývali tvrdé červené úlomky těchto zvláštních organizmů moře, které považovali za rostliny, „koralion“. Protože je lovili až z hloubky kolem 20 m pomocí speciálního háku přezdívaného „korax“, název této přírodniny odvodili právě od něj.
![](https://irybarstvi.cz/wp-content/uploads/2020/02/02.Korál-1-809x1024.jpg)
Římané toto slovo převzali a pouze nepatrně pozměnili, takže získalo podobu „corallium“. No a ze středověké latiny byl už jenom krůček, možná přes německé „Koralle“, k českému slovu korál. Slavný přírodovědec Karl Linné použil jeho latinizovanou podobu při tvoření vědeckého názvosloví, a tak i dnes zoologové na celém světě vědí, že Corallium rubrum označuje pouze jeden druh korálu, korál červený.
Kromě tohoto nejznámějšího korálu žijí hlavně v teplých mořích stovky dalších druhů korálů, které už ale zoologové zařadili do jiných rodů. Ty ve svém názvu ve většině případů neobsahují slovo korál – „corallium“. Mohou to být koráli s typickou pevnou vápenitou vnější kostrou – větevníci, budující korálové útesy i atoly, dále pérovníci a rohovitky, jejichž kostra je zpevněná i bílkovinou gorgoninem (patří mezi ně kromě gorgonií i korál červený), ale i tzv. měkcí koráli s elastickým tělem.
![](https://irybarstvi.cz/wp-content/uploads/2020/02/3-Korale-pro-zenu-1024x680.jpg)
To, že se korál červený stal v důsledku nadměrné exploatace hlavně ve Středomoří vzácným a ohroženým druhem uvedeným v Červeném seznamu Světového svazu ochrany přírody (IUCN), je už jiná, smutnější kapitola. Osobně si myslím, že kdybychom přestali své milované polovičky zdobit šperky z „pravého korálu“, jeho populacím by to určitě na mnoha místech jenom prospělo.
O korálu červeném
Podstatně jinak než u polypů, kteří útesy korálové budují, je utvořeno tělo polypů korkových. Zřetelně to lze pozorovat na korálu červeném (Corallium rubrum), který na skalách v hloubce 100-200 m v Středozemním moři tvoří stonky. Z těch tvoří se stromky, které dorůstají výše 30 cm.
![](https://irybarstvi.cz/wp-content/uploads/2020/02/obr.01-ramecek-1024x699.jpg)
Ve všech částech mají pevnou, červenou vápenitou osu, která je potažena podobně jako dřevo stromu měkčí, rovněž červenou vrstvou. V této „kůře“ korálového stromku (polypi korkoví!) sedí jednotlivá zvířátka, mající po osmi zoubkovaných ramenech. Podobají se něžným, sněhobílým kvítkům. Všechna jsou vzájemné spojena kanály, které prostupují kůru.
![](https://irybarstvi.cz/wp-content/uploads/2020/02/obr.02-ramecek.jpg)
Pod mikroskopem je vidět, že jsou v kůře uložena vápnitá tělíska, která se podobají ostnitým vřeténkům. Z podobných, avšak úzce spolu spojených tělísek skládá se jako mramor tvrdá, leštění schopná osa, která se zpracovává v různé ozdobné předměty, zejména „korále“. Předtím se kůra odstraní kartáčem. Lov korálů, zvláště u Ionských ostrovů u Alžíru a Tunisu je velmi výnosný. Provádí se tak, že se kříž s břeven kameny obtížený a starými sítěmi ověšený po dně mořském vleče. Stromky korálové zaplétají se do ok sítí, ulamují se a s křížem bývají vytaženy.
Diskuze k článku (0)