Fotografie
Jaroslav okomentoval Losos čočkovém ...
před 21 hod
Fotografie
Jakub přidal úlovek Kapr obecný...
předevčírem
Fotografie
Tomáš přidal úlovek Lín obecný...
předevčírem
Fotografie
Tomáš přidal úlovek Amur bílý...
předevčírem
Fotografie
Tomáš přidal úlovek Sumec velký...
předevčírem

Když guma válcuje plech, aneb Lov dva dny po zahájení

strunc 6. července 2019 0 komentářů

Foto: Eva Svobodová

Praxe

Text: David Štrunc

Je dva dny po zahájení pstruhové sezony a já se chystám na jednu z jihočeských říček. Domnívat se, že potkám nějaké nepopíchané ryby, je stejné, jako předpokládat, že padesátiletá prostitutka uprostřed Amsterdamu je ještě panna.

Cestou k vodě přemýšlím, co by na ryby, které za poslední dva dny viděly asi vše, co dnešní rybařina nabízí, mohlo platit. Začnu s rotačkou. Pokud to nepůjde, zkusím wobblery a zakončím chytáním na gumu. Voda je čistá, ryby opatrné, budu proto lovit s koncovým návazcem z 0,12mm fluorokarbonu.

REKLAMA

Foto: Eva Svobodová

Ryby se mi vysmívají
Hned v prvním podjezí vidím několik pstruhů a sivenů. Ryby jako by o mně věděly a jezdily se na mě dívat. Na mou třpytku vůbec nereagují. Zkouším nahazovat do všech dostupných míst, výsledek je stejný: nic.

Zoufalství vás přiměje improvizovat
Po několika desítkách minut mi dochází trpělivost. Sahám po krabičce s gumami. Strategie jde stranou, je čas na pořádnou změnu. Jiggový háček, 3g hlavička, malá hnědá nymfa. Obloukem posílám nástrahu přímo do zpěněné vody v podjezí. Klepnu o dno, přizvedávám… Najednou se dvakrát zatřepe špička a zas nic. Ale změna je patrná, ryby na nástrahu reagují a mně do žil teče adrenalin. Jsem opatrný a soustředím se jen na to, abych příští záběr proměnil.

REKLAMA

Foto: Eva Svobodová

Jen počkej, ty uličníku!
Nahození do stejného místa, zvednutí nástrahy, ťuknutí… A zas nic! Po vytáhnutí nástrahy zjišťuji, že jí chybí klepítka. Potvora ryba!

Tentokrát zkouším růžovou gumu. Když nahodím, nástraha ani nestihne dopadnout na dno. Je tam! Siven. Chvíli bojuje o život u dna a snaží se nástrahu vyklepat o kameny. To se mu nedaří a bojiště se přemisťuje na hladinu a já si můžu užívat pohled na krásně barevného bojovníka, který se leskne v záplavě stříkajících kapek. Háček sedí pevně a ryba mi nemá kam utéct. Svůj boj po chvíli vzdává. Přitahuji ji do podběráku a mám obrovskou radost. Nejen z ryby, ale také trochu egoisticky také z toho, že mi zabrala poté, co tudy nedávno prošly davy jiných rybářů.

[poll id=“7″]
REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled