Když v Ghaně zemře rybář, může si rodina vybrat. Chtěl by rakev ve tvaru ryby, anebo snad rybářské lodi? Všechno je možné. Příběh dílny, která tyto originální rakve vyrábí, začal už v 50. letech 20. století. Stál za ním mladý tesař, mrtvý náčelník a babička, která snila o létání.

text: Marek Kožušník

Během tradičních festivalů v Ghaně přepravují náčelníky klanů a kněží na speciálních nosítkách. V padesátých letech vyrobil mladý tesař Seth Kane Kwei jedna taková nosítka ve tvaru kakaového lusku. Náčelník ale před festivalem nečekaně zemřel, takže jej v nosítkách pohřbili. Ceremoniál s nezvyklou a jedinečnou rakví tehdy přitáhl velkou pozornost.

tesař v dílně
Eric Adjetey Anang pokračuje v rodinné tradici. Foto: kanekwei.com

Splněný sen staré ženy

Nedlouho poté zemřela babička mladého tesaře. Vyrůstala v Teshie, pobřežním předměstí poblíž letiště v Akkře, celý život sledovala letadla, která jí každý den létala nad hlavou. Snila o tom, že by také někam letěla, ale její přání se nikdy nesplnilo. Seth Kane Kwei si vzpomněl na nadšení davů na náčelníkově pohřbu před několika měsíci a rozhodl se, že babičce její sen aspoň nějakým způsobem splní. Pohřbil ji do rakve ve tvaru letadla, aby mohla letět do posmrtného života.

rakev letadlo
foto: kanekwein.com

Chcete rybu, loď nebo cibuli?

Během několika týdnů zavalily Setha Kanea Kweie desítky objednávek na tyto jedinečné rakve. Rodina rybáře chtěl rakev ve tvaru lodi nebo ryby, rodina farmáře ve tvaru cibule.  Rakve mladého tesaře se brzy staly jednou z nejzajímavějších ghanských tradic.

výroba rakve
foto: kanekwei.com

Domov tradice

Potomci mladého tesaře na tradici nezapomněli a dále ji rozvíjejí. Dnes dílnu spravuje jeho vnuk Eric Adjetey Anang. V Ghaně funguje desítka dílen, které se na výrobu těchto unikátních rakví specializují, žádná se ale nevyrovná dílně Kane Kwei, která je domovem tradice.

1 Komentář

  1. Vypadá to super.
    Nechce si Český rybářský svaz udělat přidruženou výrobu rakví ve tvaru ryby? Mezi rybáři by o to určitě byl velký zájem. Docela by mě zajímalo, jakou rybu pro svou rakev by si čeští rybáři vybrali. A jestli by se pozůstalí chlubili „… heč, náš tatínek měl táááááááákhle velikou rybu jako rakev …“. Ale asi by se to nevešlo do kremační pece, takže by to bylo jen pro pohřeb do země (případně pustit po vodě).

Napsat komentář