Ulovit nějaký méně známých rybí druh je stále těžší. Některé ryby na našem území prakticky nežijí a navíc patří mezi chráněné druhy. Mám na mysli třeba ostruchu, sekavce, piskoře a další.
text: Zdeněk Hofman
V posledních letech se jedna ryba přece jen objevila. Jedná se o nepůvodní druh, který do našich vod doputoval jako rybí migrant. Jmenuje se hlaváč černoústý. Na území České republiky se dostal proti proudu řek ať již přirozenou migrací nebo za přispění lodní dopravy.
Poprvé byl hlaváč na našem území zaznamenán v roce 2008 v řece Moravě u Kút a řece Dyji pod jezem v Břeclavi. Od roku 2015 se hlaváč vyskytuje i v Labi, kde byl prvně uloven nedaleko Ústí nad Labem. Hlaváči se dokáží rychle šířit a vytvářet početné populace schopné vytlačovat méně agresivní druhy.
Rybka černá jako bota
Z nedostatku času jsem na hlaváče černoústého během sezony pozapomněl a až letos začátkem května vyplavala kauza hlaváč opět napovrch. Syn kamaráda Pepy bydlí v Ústí nad Labem a řeku má hned za barákem. „Hlaváčů je plné Labe. Jakmile nastražím červa, jinou rybu většinou nechytím,“ líčí mi Pepa junior do telefonu. Okamžitě se mě zmocní lovecká horečka a je rozhodnuto.
V sobotu nad ránem vyrážíme na lov hlaváče černoústého do Ústí nad Labem. Cestou se k nám u Litoměřic přidává Pepa senior a během půlhodiny parkujeme na okraji města, kde nás očekává stopař Pepa mladší. Jeho vědomosti nám ušetří spoustu času. Vytipované místo máme kousek od auta a během chvilky operace hlaváč začíná.
Rozmíchat krmení, přidat červy a nahodit nám trvá jen několik minut.
Než se stihnu uvelebit na židličce, přichází záběr. Cenu za první ulovenou rybu získává manželka Lenka. S feederem umí doslova čarovat. Napjatě čekám, jaká ryba se objeví na hladině, až nadšeně vyhrknu: „Hlaváč! Máme hlaváče!“ A opravdu, na háčku se mrská drobná rybka, černá jako bota.
Mám neskutečnou radost. Chytit cílovou rybu vždycky potěší, ještě nikdy se nám však nestalo, že by zabrala během několika sekund. Třeba na prvního mníka nebo koljušku jsem čekal několik let. Nemáme připravený stativ, napuštěné akvárium, prostě nic. Rychle začínám vše připravovat, zatímco Lenka táhne dalšího hlaváče. Během chvilky má tři kousky.
Popis hlaváče
Hlaváč je na první pohled podobný vrance – hnědavé nízké tělo s velkou hlavou a širokými ústy. Zásadním rozlišovacím znakem jsou břišní ploutve, srostlé v přísavný terč, díky kterému se hlaváči můžou přichytit ke dnu a udržet v silném proudu.
Hlaváč černoústý patří mezi drobné rybky dorůstající délky 15–20 cm. Jejich tělo je na rozdíl od vranek pokryto šupinami. Postranní čára není vyvinuta. Žije u dna, kde se pohybuje přískoky, protože mu chybí měchýř. Zato má dvě hřbetní ploutve, první s tvrdými paprsky a tmavou skvrnou v zadní části.
Úspěch expedice hlaváč
Během osmi hodin jsme chytili na šest prutů asi čtyřicet hlaváčů. Hodně času jsme přitom ztratili fotografováním. Hlaváčů je v řece požehnaně a budou se stále více šířit proti proudu, což nám potvrdila červencová výprava, kdy jsme dva hlaváče chytili v úseku u Litoměřic.
S postupem let možná invazivní hlaváč černoústý obsadí místo po sumečkovi americkém, který kdysi býval taky hodně přemnožený a v posledních letech z hlavního toku Labe téměř zmizel. Odjíždíme spokojení a těšíme se na další výpravu a další rybí druh.
Hlaváč na některých místech již zmizel a nebo se rapidně snížil stav. Hlaváč nemá rád bahnité dno, neumí moc dobře plavat, nemá plynový měchýř a plazí se po kamenech. Stal se díky bohu velice vyhledávanou snadnou otravu pro dravce jako je candát, okoun, sumec, úhoř a pod. Je myslím si na nich zda se stav sníží. Dravec si s tím musí poradit sám. Tím že ho rybář nevrátí zpět nijak nepomůže.
Tu to rynku sem po prvé vydělá,když nás chlap vzal na místo nádherné,na Labe na červíky i na kukuřicí,ty mršky malé šli na vše,děti teda byli po pravdě rádi že jim to něco bralo.
Jo hlavač to jsou potvurky vždy když na freeder jsme je nahodili a hned se tam objevili je jim přemnožení hlavně na Labe 20 každou chvíli jsme měli na háčků i je ale docela je zajímavý že i na kukuřici jdou