Umělé patentky zná asi každý milovník ultralehké přívlače. Je to velice dobrá umělá nástraha ve spojení s marmyškou i malými jigovými háčky s wolframovou hlavičkou. S trochou fantazie trochu připomíná hnojní žížalu.

Text: Ivo Novák, foto: autor

Vyrábí se ve dvou velikostech. Malé patentky jsou vyvedené naprosto realisticky a ve vodě pracují přímo parádně. Větší patentky je lepší netrhat po jedné, ale nastražit na háček dvě spojené. Tím je jejich pohyb při vedení pro ryby zajímavější a lákavější. Nástraha je sice delší, ale zhltnout ji během chvilky dokáže i menší okoun.

Patentky jsou pro ryby přirozenou potravou a tam, kde si je ryby oblíbily, fungují velice dobře. V mírně tekoucích a stojatých vodách, kde se larvy pakomárů vyskytují, je patentka na háčku dobrou volbou. Divím se, že jsem ještě u vody nepotkal rybáře lovícího přívlačí s patentkou na háčku. Bude to ale tím, že se většinou toulám s prutem v ruce sám a společné výpravy moc nevyhledávám.

Jak patentku k rybě dostat?

Muškaři patentky dobře znají. Samotné larvy pakomárů vážou jako umělé mušky a v době, když se líhnou, je hojně používají. Při ultralehké přívlači má patentka také své využití. Problém je, jak ji k rybě dostat.

Při lovu na umělou mušku je to snadné. Tam svoji funkci hraje muškařská šňůra, která slouží k tomu, aby mušku dopravila do patřičné vzdálenosti. Patentka nic neváží a nelze ji nastražit třeba na 2g jigovou hlavičku. Nevím, jestli by taková kombinace fungovala. K velikosti nástrahy by to byla neúměrně veliká hlavička. Rozhodně by nevypadala přirozeně a ve vodě by se pohybovala příliš rychle a podezřele.

Patentku je třeba nastražit na malý háček

K lovu používám jigové háčky č. 12 nebo 14 s navlečenou wolframovou kuličkou o průměru 2,5-3 mm. Kuličku je třeba na háčku zajistit nití, aby se po ramínku nepohybovala.

Tím, že omotáme nití i ramínko háčku, zajistíme, že patentka bude na háčku dobře držet a nebude sjíždět. S barvou kuličky by bylo možné taky experimentovat, ale protože mám velkou zásobu zlacených wolframových kuliček s drážkou, tak používám právě je.

Dobře funguje červená, oranžová a jasně zelená.  Už je ale nemám a tak musí sloužit i zlacené. Fungují dobře. Takto připravenou nástrahu je rybář schopný odhodit jen několik málo metrů od břehu. A pokud fouká vítr, je s chytáním v koncích. Proti větru nástrahu nenahodí.

Při bočním větru lovec nezíská ani kontakt s nástrahou a vítr nástrahu nenechá ani propadnout vodním sloupcem. Přesto tu možnost použití patentky na UL proutku i za silného větru existuje. Pro tyto případy nosím s sebou k vodě v krabičce několik 5g kapkovitých koncových olůvek se zalitým obratlíkem.

Při použití vlasce o síle 0,10 nebo 0,12 mm dokáže 5g kapka nástrahu stáhnout ke dnu a zajistit kontakt s nástrahou na napnutém vlasci. S 5g olověnou zátěží na konci vlasce žádný vítr nevadí. Lze pak nahazovat na slušnou vzdálenost i proti větru a vést nástrahu i při bočním větru. 

Dropshot aneb Přívlač s bočním přívěsem

Kam s patentkou? Stačí zhruba 1 m nad koncovou zátěží vytvořit boční, 10 cm dlouhý přívěs a na něj háček s patentkou přivázat. Vznikne sestava, které se říká dropshot. Tyto cizí názvy mi k srdci moc nepřirostly. Já tomuto způsobu lovu říkám hezky česky přívlač s bočním přívěsem.

Někteří rybáři při dropshotu přivazují háček přímo na kmenový vlasec bez vytvoření bočního návazce. V některých článcích se to přímo doporučuje. Prý nástraha lépe pracuje. Nechci nějak vybočovat z řady, ale moje zkušenost je opačná.

Když mám nástrahu na bočním přívěsu, je to paráda. Tento rozdíl v názorech je ale dán použitím nástrahy. Něco jiného je, pokud je na háčku smaček, něco jiného, když je tam miniaturní patentka. Každou nástrahu je třeba vést trochu rozdílným způsobem. Smačka můžeme nastražit stejným způsobem. Při lovu s patentkou je to obzvláště pomalé vedení, ale právě způsob vedení je při tomto způsobu lovu klíčovým prvkem.

Nahodit do 30m vzdálenosti a být s nástrahou na břehu do minuty, je holý nesmysl. Patentku lze nastražit i na samotný háček bez kuličky, ale samotná nástraha ve vodě nepropadá ke dnu, nebo jen velice pomalu, a pokud chceme rybu zaujmout pohybem, wolframová kulička na háčku má své opodstatnění.

Na revírech s čistou vodou je ale patentka vynikající nástrahou. Obzvláště na okouny

Nástrahu je třeba přizvedávat ode dna a zase ji nechávat propadávat. O vše se postará špička prutu, která při vedení směřuje vzhůru. Záleží ale na lokalitě a hloubce vody. V mělčích partiích by se nástraha pohybovala při zvednuté špičce spíš u hladiny. Někdy to může být ku prospěchu věci, ale lépe je zkoušet vést nástrahu u dna.

Nejde tedy jednoznačně napsat, že při vedení se zvednutou špičkou prutu docílíme více záběrů. To je třeba zkoušet a podle situace u vody se zaměřit na takový způsob vedení, který přináší úspěchy. Drobnější pohyby a někdy i ponechání patentky v klidu přináší lepší výsledky.

Lov v kalné vodě s patentkou nebývá příliš efektivní. Ani chytání při rozednění nebo při setmění. To je lepší vláčet s větší nástrahou, která rybu lépe zaujme. Na revírech s čistou vodou je ale patentka vynikající nástrahou. Obzvláště na okouny.

Větší patentka jim zřejmě připomíná žížalu. Ve větru lze záběry i pozorovat na prověšeném vlasci. Je třeba být stále ve střehu a i na nepatrné záběry reagovat mírným přiseknutím. Občas se stává, že okouni nástrahu nedoberou a odtrhnou jednu patentku. Pak je třeba zbylou sundat z háčku a nahradit ji znovu dvěma. Zkoušel jsem tímto způsobem nastražit i umělé vosí larvy, ale bez většího úspěchu.

Umělí bílí červy taky moc nefungují. Zato několik živých červů (nebo hnojáček) zvýší úspěšnost hned minimálně o pěknou řádku procent. Pohyb živé nástrahy a samozřejmě i pachová stopa dělají své. Pak už ale nejde o přívlač s umělou nástrahou, kterou preferují třeba rybáři, kteří pravidelně jezdí na závody.

Při srovnávání umělé a živé nástrahy jednoznačně vyhrála živá. Na tom nikdo z nás nic nezmění. Dobrou alternativou za umělou patentku jsou i mikronymfy. Dokáží odvést stejnou práci. Záleží ale na barvě – na okouny platí jasně oranžová nebo zelená.

Doufám, že se mi aspoň částečně podařilo nastínit způsob lovu s patentkou při ultralehké přívlači. Přispěl k tomu jeden den u vody, kdy žádné jiné způsoby lovu nefungovaly.

Použití této sestavy bylo jediné východisko, jak v silném větru vůbec nahodit. Na revíru, kde se dá při běžné přívlači občas zavadit o nějakého okouna, se mi jich podařilo během dvou hodin ulovit přes třicet a někteří chlapíci byli pěkně vypasení fešáci. Mít skleničku patentek ve vestě se prostě vyplácí, věřte mi.

Napsat komentář