Pokud pravidelně čtete časopis Rybářství, určitě znáte úchvatné podvodní fotografie Mirka Bráta. Můžeme se díky nim aspoň v představách ponořit do fantastického vodního světa, vidět ryby pěkně zblízka. Skoro se jich dotknout.

K rybářům a jejich koníčku určitě patří i rybářská latina. Bez šťavnatě vyprávěných příhod a zážitků, různě přikrášlených nebo zcela smyšlených, se neobejde prakticky žádná rybářská sešlost, ale často ani posezení u nahozených prutů.

Čerstvé jarní paprsky slunce prohřívají vodní hladinu, na které ryby sbírají hmyz. Připravuji si muškařský prut, rovnám mušky v krabičce a celý natěšený vyrážím na ryby…

Mnoho rybářů pokládá okouna za velmi snadno ulovitelnou rybu. Zdaleka tomu tak není. Chytit silného nebo dokonce středního okouna vyžaduje mnoho úsilí při výběru vlasce i nástrahy.

S živou i mrtvou rybkou a jejími částmi se dá od 15. června lovit kdykoli až do konce roku. Teplé letní večery i časná rána přímo vybízí k tomu, abychom s u prutů s nahozenými rybkami pěkně poseděli.

Být lovcem, to není žádný med. Ono to vypadá jako poleženíčko v písku na mělčině s chomáčem řasy pod hlavou. Být lovcem, to jste vlastně pořád sám. Nikomu nevěříte. Každý bratránek či sestřenka se vám s chutí zahryznou do ploutve. Už prabába Zubatka obří ve třetihorách prý takhle žila.

Okoun je mojí srdcovou záležitostí a dost možná naší nejkrásnější rybou. Nejde u ní až tak o jeho velikost a sílu, člověk musí okouna umět lokalizovat a přelstít. V tomto článku bych se chtěl věnovat tomu, jak okouny úspěšně lovit přívlačí.

Snad každý rybář ví, že candát obecný (Sander lucioperca) a okoun říční (Perca fluviatilis) patří mezi dravé druhy ryb, které se živí výhradně malými rybkami. Čím se ale tito dravci živí v prvopočátku života ihned po vykulení, většina laiků nemá ponětí.

Některé ryby, třeba pstruha, si na talíři bez propečené křupavé kůžičky snad ani představit nedovedeme. Zato tuhou kůži některých jiných druhů s těžko odstranitelnými šupinami, která může být jinak docela chutná, raději většina gurmánů před kuchyňskou úpravou raději stáhne.

Nepatří mezi nejběžnější ani nejúčinnější způsoby lovu, určitě však přinášejí nejvíce čistých adrenalinových zážitků. Děj, který se jinak odehrává kdesi pod hladinou, sledujete v přímém přenosu. Leckdy nejste ochuzeni ani o doprovodné zvukové efekty. V tom vynikají zejména boleni a štiky, uchvátí vás ale i naprosto tiché a elegantní sebrání lipana.