Fotografie
Jaroslav vložil recept Makrela na klac...
před 58 min
Fotografie
Jaroslav okomentoval Matjesy ze slad...
před 2 hod
Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
před 4 hod
Fotografie
martimo@email.cz přidal úlovek Kapr obecný...
před 4 hod
Fotografie
martimo@email.cz přidal úlovek Amur bílý...
před 4 hod

V ČR se objevil nový invazní druh ryby. Je horší než karas stříbřitý

Marek iRybářství 1. února 2023 7 komentářů
hlavačkovec glenův

První v ČR nalezený hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii), foto: Kiran Thomas

Novinky

Hlavačkovec Glenův je bohužel dalším invazním druhem, který se objevil i na našem území. Ačkoliv k vědeckému popisu jeho výskytu došlo teprve nyní, místní rybářští hospodáři jej nejspíš pozorovali už několik let.

text: Ondřej Dočkal (zoolog) a Marek Šmejkal (hydrobiolog, Biologické centrum AV ČR)

To opravdu není dobrá zpráva pro vzácné a ohrožené živočichy z drobných stojatých vod a mokřadních ekosystémů. Hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii) je totiž nebezpečný invazní druh, který je schopen konkurenčním i predačním tlakem z lokalit vytlačit mnohé druhy obojživelníků, ryb i bezobratlých (např. vážky nebo vodní brouky).

REKLAMA

Hrozí reálné riziko, že se rozšířil do dalších vod. Jelikož se jedná o zásadní hrozbu pro mokřadní ekosystémy, prosíme veřejnost o zapojení do mapování jeho výskytu.

Místo nálezu

Zajímavostí na objevení výskytu hlavačkovce u nás je to, že k tomu nedošlo cíleným monitoringem, ale čirou náhodou. Jeden z autorů si náhodou na sociálních sítích všiml fotky ryby netradičního vzhledu s otázkou, zda se nejedná o hlavačkovce Glenova. Jeho zavlečení do vod ČR se však předpokládalo, jelikož se vyskytuje ve třech ze čtyř sousedních zemí.

REKLAMA

Hlavačkovec byl nalezen na Plzeňsku v jednom drobném potoce, kam se dostal po výlovu rybníka (Šmejkal a kol. 2023) Bližším kontaktem s místními bylo zjištěno, že o výskytu hlavačkovců zde vědí už více let, což naznačuje nemalé riziko jejich možné rozšíření do okolí, a to jak přirozeně (s větší vodou po toku dolů), tak i v důsledku lidských aktivit – převozem s násadou (jako tzv. „černí pasažéři“), nebo při využití nástražních rybek na lov dravců.

karas obecný
Dalším z rybích druhů, na nějž negativně dopadá invaze hlavačkovce, je karas obecný (Carassius carassius), foto: Marek Šmejkal

O nálezu byly neprodleně informovány kompetentní instituce, které již zahájily nezbytné kroky. V první fázi je nutné zejména podchytit celkový rozsah rozšíření druhu, proto prosíme všechny, kteří by mohli mít informace o výskytu tohoto druhu u nás (a to kdekoli, nejen na Plzeňsku), aby se ozvali, ideálně spolu s fotkou ryby, na email: ondrej.dockal(zavináč)nature.cz. Předem velice děkujeme za pomoc!

Život hlavačkovce

Svými životními nároky je Hlavačkovec Glenův velmi podobný mnohým původním druhům ryb, čímž pro ně představuje vážnou konkurenci. Větší hlavačkovci navíc přecházejí na dravý způsob života, a původní druhy tak i přímo loví.

Hlavačkovec Glenův
Hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii) – při pohledu shora je nápadná mohutná hlava. Foto: Kiran Thomas

Jedním z druhů vysoce ohrožených hlavačkovcem je např. blatňák tmavý (Umbra krameri), který ubývá v celém původním areálu Evropy a je na pokraji vymření. Z invadovaných lokalit uvádí odborná literatura mizení i dalších druhů jako je karas obecný (Carassius carassius), slunka obecná (Leucaspius delineatus) či hořavka duhová (Rhodeus amarus).

Odborná literatura dokonce z jedné lokality v Lotyšsku uvádí i kompletní nahrazení karase stříbřitého (Carassius gibelio) hlavačkovcem, přičemž karas stříbřitý je jinak velmi odolný druh invazní ryby, který vytlačuje naše původní druhy.

Blatňák tmavý
Blatňák tmavý (Umbra krameri), foto: Marek Šmejkal

Hlavačkovec se totiž potravně zaměřuje i na jikry a drobné rybky, a tím může znemožnit rozmnožování mnoha jiných druhů ryb, které bez generační obměny postupně vymizí. Podobným mechanismem (predací na pulcích) z tůní mizí i čolci, skokani či kuňky a zůstává pouze odolná ropucha obecná (Bufo bufo).

Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že hlavačkovec představuje vážné nebezpečí pro druhy, které to u nás již dnes nemají jednoduché a nalézají se v seznamu ohrožených živočichů. Zásadní nebezpečí hlavačkovce spočívá v jeho odolnosti vůči nízkému obsahu kyslíku rozpuštěného ve vodě.

skokan zelený
Druhy mizejícími z lokalit po invazi hlavačkovce jsou i různé druhy žab – na obrázku skokan zelený (Pelophylax kl. esculentus), foto: Marek Šmejkal

Je totiž schopný obývat i takové vody, kde se původní rybí dravci (např. okoun nebo štika) neudrží – což jsou často lokality, které právě pro rozmnožování využívají obojživelníci. Jde například o tůně, které na podzim zasype listí a jeho rozklad přes zimu sníží obsah kyslíku pod kritickou úroveň (přičemž na jaře a v létě je voda „v pořádku“ a vývoj larev obojživelníků může probíhat).

Šíření hlavačkovce

Hlavačkovec Glenův je rybou s původním výskytem na východě Ruska, Číny a severu Korejského poloostrova. Na začátku 20. století se však s chovem akvarijních ryb dostal do Moskvy a Petrohradu, kde se po vypuštění chovateli začal šířit do volné přírody.

Následuje invaze do dalších států Evropy, počínaje Běloruskem, Ukrajinou, Litvou, Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Postupně se objevuje i jinde, například na několika místech Balkánského poloostrova. Posledními záznamy byly lokalizované výskyty v Německu a Finsku.

hlavačkovec
Variabilita tvaru těla hlavačkovce – závisí na jeho stáří i kondici. Počet a postavení ploutví je však stále stejné (neuvažujeme-li s vývojovými deformacemi nebo zraněním). Velmi mladé ryby jsou hubenější. Dospělí samci mívají vyklenuté čelo. Plně vzrostlé ryby mají někdy horní linii hlavy jakoby proláknutou – v důsledku výše vybíhajícího hřbetu.

Historie invaze hlavačkovce je dobře zdokumentována například v článcích od ruského autora Reshetnikova. Hlavním motorem jeho invaze není unikátní schopnost rozšiřovat svůj areál, ale lidské aktivity – chovy, vysazování ryb a daleké transporty s tím spojené, či používání drobných druhů ryb jako nástražních (je to robustně stavěná a odolná rybka).

Jak ho poznáme?

Jelikož jde o rybu zatím poměrně málo známou, a navíc celkem variabilní co se tvaru těla týče, přikládáme základní poznávací znaky druhu:

Velikost: maximální publikovaná délka je 25 cm, většinou ale zůstává podstatně menší, cca do 10–15 cm (první nalezený kus měřil 79 mm).

Zbarvení: v základu nevýrazné, hnědavě flekaté, z hlediska sytosti poměrně variabilní (může být hodně světlý i hodně tmavý), někdy s drobnějšími lesklými skvrnkami.

Hlava: velmi výrazná, představuje cca 1/3 délky těla, s velmi velkou tlamkou.

Ploutve: základní poznávací znak – má dvě oddělené hřbetní ploutve (přičemž zadní je jen cca 2–2.5x delší než ta přední) a má dvě břišní ploutve – jako většina našich ryb (ploutve nesrůstají do terče).

hlavačkovec
Hlavačkovec Glenův a podobné druhy ryb – základní rozlišovací znaky:
Hlavačkovec: 2 břišní ploutve, délka hlavy představuje cca 1/3 délky těla
Vranky (původní, ohrožené druhy): 2 břišní ploutve, délka hlavy představuje pouze cca 1/5 délky těla (vranky navíc obývají horské a podhorské potoky, což není biotop, který by vyhovoval hlavačkovci – nelze ale vyloučit jeho náhodný záchyt ani zde – po úniku z rybníků)
Hlaváči (nepůvodní): břišní ploutve srostlé v přísavný terč
Hlavačka (nepůvodní): břišní ploutve srostlé v přísavný terč, na horní čelisti znatelně protažené, rourkovité nozdry
REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (7)

  1. A což takhle napsat v kterém potoce a rybníku to bylo.
    Nebo je to tajné.

    1. Labe nad Ústím nad Labem jich je plné. Tak, že počítám že i od Hřenska proti proudu.

    2. no je otázka jestli by úplné zveřejnění pomohlo ke hledání řešení, nebo jestli by se tím spíš neroztočilo handrkování se na téma kdo za co může a nemůže… to bychom neradi, je opravdu důležité soustředit se na hledání řešení, je to příliš vážný problém, co máme před sebou.

  2. Přijde mi divné a smutné, že běžní rybáři o této rybce už dávno ví a profesionálové, kteří mají na starost naše vody a jejich faunu ne. To mezi nimi není žádný rybář a nadšenec, co by opravdu chodil do přírody ?

    1. Zdravim, predpokladam jde o zamenu hlavace a hlavackovce. Hlavaci jsou opravdu na Labi, ale i na dolni Morave, uz docela dost let a hojne. Ale hlavackovec, to je jiny druh – viz obrazek na konci clanku – zakladni poznavaci znak – brisni ploutve.

  3. , 🎐 🛬🛬🛬 🍊 🕎☦️☮️ 🍎

    Nikdo nesmí na Vele Úspěšné invazivní druhy Živočichů a Rostlin vyvíjet Tlaky, jelikož jde o Přirozenou Evoluci která se nemá a nedá 100 % zvládnout !!! Například Asteroidní vlna Cunami také může přinést různé nepůvodní druhy ~ a vědci je také posléze budou muset vyhledávat ???

  4. No daleko horší jsou predátoři jako Kormorán volavka popelavá nebo vydra. Navíc vydra je chráněná.

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled