To si takhle v polovině února Jíra libuje, jak mu v jeho rybníku krásně rostou candáti. Celou zimu je poctivě krmil. Stačilo jen vysekat díru v ledu, zašplouchat rukou ve vodě a už se kolem ní hemžila spousta nenasytných ryb. To bude úroda! A protože v jeho městě má soukromý rybník každý pátý člověk, tak si navzájem vyměňují své zkušenosti.

Text: Hana Svatušková, foto: pixabay

Docela nedávno soused povídá: „Hele, Jíro, já mám takový pocit, že se mi k rybníku nastěhovala vydra.“ 

„Tak to si dávej bacha, Tondo, taková vydra dokáže vyplenit celý rybník. A jen tak ji nechytíš.“

Tonda se poškrábal za uchem, že prý něco vymyslí. Zabít ji nemůže, protože je celoročně chráněná. No nic, uvidí… A tak se stalo, že za dva dny v noci Jíra slyší docela nahlas hrát rádio.

Chodí kolem domu, kouká, kde to hrají, až přijde na to, že to vyhrává Tonda u svého rybníka. Jedna ze zaručených rad, jak vydru vyhnat. Další den vidí večer okolo Tondova rybníku světlo. Když se prý zapálí louče a nechají se hořet přes noc, vydra se tam neukáže… Ukázala se. A už jí nestačil jen Tondův rybník, ale zachutnali jí i candáti z Jírova rybníku.

Teď už se Jíra neposmíval. Candátů začalo podstatně ubývat, na břehu byly zbytky po hostinách. Vydří bobky mluvily jasně. Jíra s Tondou se sešli na válečné poradě a byli rozhodnuti vydru vyhnat za každou cenu. Muzika nepomohla, hořící louče také ne, proto musí vymyslet něco zaručeně lepšího.

Pomůžou repelenty?

„Jíro, slyšel jsem, že je dobré kolem rybníka nastříkat repelenty. Jak je vydra zmerčí, tak prý uteče. Vyzkoušíme to.“ Kolem jejich rybníků to pak vypadalo jak ve večerníčku s Patem a Matem. Avšak ani repelenty nepomohly. Oba pánové si už zoufali.

„Tondo! Oplocené rybníky sice máme, ale já našel díry, kde se vydra podhrabala, takže plot se bude muset postavit lepší. Co kdybychom udělali hustý a vysoký plot, dole hluboko zakopaný a ohnutý směrem ven? To by ta potvora neměla podhrabání tak jednoduché… V podstatě by se neměla podhrabat vůbec. Četl jsem to na nějakém mysliveckém fóru. Za to nic nedáme… Za plot sice zaplatíme, ale když si vzpomenu, kolik ryb už nám sežrala… A to doufejme, že je tu jen jedna vydra, protože kdyby tu byl pár a rozmnožil se… Tak to můžeme zavřít krám a rybníky vypustit.“

Dali se do práce. Postavili plot a navíc kolem rybníka vypustili dva pěkně ostré lovecké ohaře, které si vypůjčili od kamaráda myslivce.  Netrvalo ani týden a po vydře nebylo ani památky. Pro jistotu ještě týden pejsky u rybníků nechali a pak už jen poslouchali nářky jiných rybářů na druhém konci města. Není sice jisté, zda vydru vyhnali napořád, ale prozatím mají klid. Svůj fígl řekli i ostatním rybářům, ale ty babské rady s loučemi a repelentem si nechali raději pro sebe.

Napsat komentář