Jaro je na dosah ruky a stejně jako ostatní rybáři, i my se opět těšíme k vodě. Pokocháme probouzející se přírodou a budeme si užívat prvních slunečních paprsků. Myslím, že se po nás stýská i rybám. Po zimě jsou hladové, budou nenasytně hledat potravu a zase a znovu bojovat o svůj život. Naší rodiny se ale nemusejí bát. Většinou je vracíme zpět vodě.

Text: Hana Svatušková, foto: pixabay

Rybářské nádobíčko už máme připravené… Navijáky jsou vyčištěné a promazané, vezírky bez známek poškození a vyprané. Přes zimu bylo na údržbu času dost.

Můžeme vyrazit

Řeka pomalu rozmrzá a do stojatých vod a zátočin s bujnou vegetací se stahují ryby ke tření. Na jaře chytáme většinou na plavanou. Nejoblíbenější nástrahou jsou červi, žížaly, kukuřice nebo obyčejná chlebová kulička.

Zakrmíme místo, kde jsme chytili první rybku, a čekáme, až se rybky sjedou. Důležité je zvolit správnou hloubku nástrahy, podle toho, jaké ryby lovíme. Na tento způsob lovu většinou chytíme největší počet různých druhů ryb.

Přívlač

Loni jsme si přívlače užili dostatečně, ošálili jsme hodně dravců. V hlavě mi uvízla příhoda, kdy jsme s manželem proháněli vodu a jeho oblíbená třpytka, na kterou kdysi ulovil svou první štiku, zůstala viset v kořenech stromů. Nechtěl se s ní rozloučit, tak se rozhodl, že si pro ni prostě dojde.

Počasí bylo nádherné, slunce pálilo, voda byla teplá. V tůňkách není veliká hloubka, proto se ten můj pomalu brodil k místu, kde třpytka zůstala. Během cesty probírá rukama vodu, jde směrem po vlasci. Než ke třpytce dorazil, vytáhl několik chuchvalců vlasců, které tam zůstaly po jiných rybářích. A postupně sbíral olůvka, splávky a jiné nástrahy. Kam však s nimi, než dojde ke svému cíli? Jediná možnost jsou kapsy krátkých kalhot.

Komu se nelení, tomu se zelení

Nakonec se do prozkoumávání vody tak zabral, že pomalu zapomněl na svoji třpytku – šampionku. Ve finále jsme měli plnou igelitku olůvek, splávků a 30 různých třpytek. Mezi nimi i tu naši. O počtu metrů zamotaných vlasců ani nemluvím. Voda je zase o něco čistší. Takže má polovička vlastně udělala dobrý skutek.

Manžel pak doma některé třpytky a splávky pěkně vyčistil, opravil a používá je dodnes. Dokonce prohlásil, že by takovou čistku měl udělat jednou ročně každý rybář. Vyčistil by vodu, kde chytá a ještě by si odnesl něco do své výbavy.

Do léta a teplého počasí je však ještě daleko a proto si užívejme jarního rybolovu. Mysleme na to, že jak se budeme chovat k vodě my, tak se voda bude chovat k nám.

Napsat komentář