Řada rybářů pravidelně jezdí na trofejní pstruhové revíry do zahraničí, proto jsme se rozhodli zkusit zařídit takový revír i u nás. Vhodné vody na to máme a mohlo by to být mnohem levnější. Chtěl bych se se čtenáři Rybářství podělit o zkušenosti z deseti let fungování revíru Vltava 24. A to jak z pohledu hospodaření na revíru, tak i z pohledu rybáře.

text: Milan Hladík

Řada lidí se s muškařinou poprvé setkala právě zde, chytila svého prvního trofejního pstruha a trvalo pár let, než se naučili i určitou etiku – že třeba není příjemné, když chytáte po vodě a někdo ze břehu zabrodí dvacet metrů pod vámi. Vždy je možné s někým popovídat a podělit se o zkušenosti. A to je důležitá součást i tohoto revíru. Díky jeho malé délce a vyšší koncentraci rybářů je i větší možnost pro vzájemné setkávání.

Popis revíru

Jedná se o revír v délce 6,5 km ohraničený jezem v Rožnově na konci Českých Budějovic a jezem v Boršově nad Vltavou u těstárny v Březí. Popis revíru zahájím u tohoto jezu, který je poměrně dlouhý s členitým podjezím, ve kterém je ostrov. Průtoky v jednotlivých ramenech podél ostrova závisí na funkci dvou malých vodních elektráren. Podmínky se tak mohou i během jednoho dne měnit. Pěkné místo je zejména pod soutokem obou ramen. Úsek od soutoku k jezu je v období 1. 4. – 16. 6. hájen z důvodu rozmnožování reofilních ryb.

Následuje část toku ve městě, která začíná u kempu Poslední štace nebo, chcete-li, u těstárny bratří Zátků. Tento úsek toku je dobře přístupný a poměrně široký, takže se zde dá brodit a chytat i při průtoku do 40 m3/s. Uprostřed je tento poměrně klidný úsek rozdělen asi 200 m dlouhou peřejí. Zajímavým místem je i silniční most v Boršově, u jehož pilířů se tvoří vracáky a tůně, podobně jako u železničního mostu. Pokud máte chuť chytit duháka na sucho, tak mohu doporučit právě tento úsek.

Úsek od železničního mostu po most na silnici E55 je poněkud užší a členitý. Břehy jsou porostlé stromy, vyskytují se zde hluboké tůně i mělké proudy a prudké peřeje. Je nutné počítat s delší procházkou, která se ale vyplatí, protože tento úsek toku patří k nejhezčím.

Již nad mostem E55 začíná nadjezí nového jezu v Plané. Zde není možné brodit, proto nezbývá než lovit ze břehu nebo z lodě – lov z lodí je zde povolen. Nadjezí ukrývá velké ryby, takže rybaření zde je velkou výzvou a je rájem především příznivců přívlače.

souboj ve vodě
Menší duhák ulovený na bloba, foto: Milan Hladík

Úsek od jezu v Plané směrem k Českým Budějovicím byl zničen bagrováním, a tak z hlediska muškaření zbývá pouze asi 1 km na konci revíru, než se řeka vlije do nadjezí posledního jezu. O to více sem chodí vláčkaři.

Filozofie provozu, management, ekonomika

Filozofie revíru je jednoduchá – tedy kvalitní informace, kvalitní servis, platí zde pouze zvláštní povolenky a nezáleží, jestli jste členem ČRS, nebo ne. Žádný funkcionář zde nedostává povolenku zdarma. Povolenek se prodá přibližně sto až sto čtyřicet ročních (5000 Kč) a 300 – 500 denních (500 Kč). Denní povolenky je možné koupit i přímo u revíru. Majitel kempu Poslední štace Jan Čerkl bydlí kousek od revíru a po předchozí domluvě je ochoten vydat povolenky i brzy ráno nebo pozdě večer.

V prvních letech jsme hospodaření na revíru každoročně diskutovali s rybáři a myslím, že jsme většinu věcí vyladili. Platí zde poměrně přísná pravidla rybolovu. Počet povolených ponechaných ryb vychází z realistické ekonomické analýzy. Výše zarybnění vychází ze základního zarybňovacího plánu na úrovni 30 q, ale přizpůsobuje se aktuálnímu prodeji povolenek. V sezoně se zarybňuje ve dvou až třítýdenním intervalu, informace o zarybňování jsou pravidelně zveřejňovány. Rozpočet ve výši 700 – 900 000 Kč je vždy průběžně balancován na 5% zisk, který je převeden do zvláštního fondu. Ten se využívá na zarybnění na začátku sezony příštího roku a jako rezerva.

Na revíru Vltava 24 se chytá takřka celoročně. Výjimkou jsou období silných mrazů a průtoků nad 30 m3/s. U vody se již tradičně scházíme na Silvestra nebo na Nový rok. V zimě se nedají čekat početné úlovky, ale hodinka a půl a pár pěkných ryb na prutu vždy potěší.

Ryby trofejního revíru

Dominantní lovenou rybou je pstruh duhový. Je až fascinující, jak se část ryb dokáže v řece adaptovat a prosperovat. Dorostou jim ploutve a trochu zeštíhlí a zesílí; hodně ryb přezimuje a zdomácňuje. Špatné zkušenosti máme naopak s pstruhem obecným, přestože občas vysazujeme trofejní ryby. Uloví se jich jen málo a poměrně rychle zmizí.

pstruh duhový na umělou mušku
Pstruh duhový přes 50 cm ve skvělé kondici vždycky prověří vaše vybavení, foto: Milan Hladík

Velmi dobře se uchytili siveni vysazení v roce 2019, kteří prosperovali celou zimu a ještě na jaře jsme je chytali na suchou mušku; strádání na nich nebylo vůbec znát. Zřejmě se projevila i zavedená zlepšení v odchovu lososovitých ryb na našem zařízení Pstruhařství Kaplice – siveni a pstruzi duhoví ve velikostní třídě okolo jednoho kg pocházejí převážně z našeho odchovu.
Situace okolo covid-19 se v roce 2020 projevila vysokou návštěvností revíru, zaznamenáno bylo také rekordních 925 odnesených pstruhů duhových o celkové hmotnosti 1457 kg.

Rybáři ve svých úlovcích průměrně vykáží asi 25 % vysazených ryb, takže jich dost zbývá pro štiky. Část jich dlouhodobě přežívá a část určitě uhyne nebo unikne po proudu. To potěší rybáře na níže položeném revíru Vltava 23. Při vhodných podmínkách je i možné, že část ryb překoná jez proti proudu.

Mezi další rybí druhy je potřeba zmínit tlouště, parmy a ostroretky, které se v revíru vyskytují hojně a ve velkých velikostech. Tloušti se náhodně chytají na nymfu a streamer, ale lze se na ně zaměřit a chytat je podél břehů a pod stromy na mokrou a na suchou mušku. Většinou se jedná o velké úlovky, malý kus se chytí málokdy. Parmy jsou aktivní většinou v chladném období roku. Jsou to krásné ryby, ale osobně je nechytám moc rád, protože je to vždy velká dřina.

Fenoménem revíru se stává štika, jejíž úlovky postupně rostou – v roce 2020 bylo vykázáno 54 ks. Štiky určitě prosperují z vydatné stravy v podobě tučných duháků. Na revíru se pravidelně chytají metrové kusy. Myslím, že míra 60 cm nebyla na revíru ničím novým, protože rybářům došlo, že když chtějí chytat metr dlouhé jedince, nemohou zabíjet ryby dlouhé 60 cm. Průměrná hmotnost ulovených štik se pohybuje okolo 3 kg. Občas se chytí i candát, bolen nebo sumec. U těchto ryb se však jedná spíše o náhodné úlovky.

trofejní štika obecná
Franta Tobiáš se štikou o délce 115 cm, foto: Milan Hladík

(RNDr. Milan Hladík PhD. je místopředsedou pro vnější vztahy a vedoucí odboru LRU muška Jihočeského územního svazu a hospodářem na revíru Vltava 24.)

  • Proč si místní rybáři nepřejí, aby podobné revíry vznikaly?
  • Rozdělují podobné revíry rybáře na chudé a bohaté?
  • Kolik lososovitých ryb si držitel povolenky smí ponechat?
  • Jaké jsou povolené metody rybolovu na trofejním revíru Vltava 24?
  • Jaká pravidla rybolovu zde platí?
  • Kde zakoupíte povolenku?

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku června.

Objednat si ho můžete od 1. června také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.