Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
před 9 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval Makrela na klac...
před 11 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval Staročeská kapř...
před 11 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval Učíme se v Třeb...
včera
Fotografie
Jaroslav okomentoval Pstruh na grilu...
včera

Červnové Rybářství: Soustava krevního oběhu a teplota rybího těla

Marek iRybářství 2. června 2023 0 komentářů
úhoř

Úhoř má společně s lososovitými rybami největší červené krvinky. Foto: Ivo Novák

Poznávání

Krevní oběh představuje u ryb uzavřený systém, který je tvořen srdcem, tepnami, žilami a vzájemně propojenou tepennou a žilnou kapilární sítí. Součástí cévní soustavy je také lymfatický (mízní) systém, který je u ryb velmi dobře vyvinutý a je srovnatelný s lymfatickým systémem suchozemských obratlovců.

text: Petr Spurný

Nejprve si popíšeme srdce a cévní systém. Srdce je umístěno v osrdečníkové dutině bezprostředně za žábrami (obr. 1A) a je oboustranně chráněno oporou prsních ploutví (lopatkovým pásmem). Osrdečníková dutina je ohraničena nástěnnou osrdečníkovou blanou, která ji u většiny dospělých ryb (s výjimkou žraloků a jeseterů) zcela odděluje od břišní dutiny.

REKLAMA

Vlastní srdeční sval pokrývá vnitřní osrdečníková blána. Rybí srdce je menší než u ostatních obratlovců a má také jednodušší stavbu. Jeho velikost se řádově pohybuje v tisícinách hmotnosti těla. Menší je u ryb stanovištních a málo pohybově aktivních, o něco větší srdce mají rychlí a vytrvalí plavci, jako například tuňáci a makrely.

U celokostných ryb je srdce tvořeno čtyřmi základními oddíly (obr. 1B, 2): žilným splavem, předsíní, komorou a tepenným násadcem. Na horní (dorzální) straně srdce leží žilný splav, do něhož ústí tzv. Cuvierovy žíly, povrchové srdeční žíly a jaterní žíly. Ze žilného splavu krev prochází do srdeční předsíně otvorem, který je vybaven svalovým svěračem a dvěma chlopněmi (obr. 2).

REKLAMA

Žilný splav a předsíň jsou ve srovnání s komorou relativně tenkostěnné. Otvor mezi předsíní a srdeční komorou je rovněž obklopen svalovým svěračem a také osazen dvěma chlopněmi. Komora je silnostěnná a tvoří spodní a zadní (ventrokaudální) část srdce.

srdce
Schéma krevního oběhu a stavby rybího srdce: A1 – břišní aorta a cévy vedoucí odkysličenou krev, A2 – hřbetní aorta a cévy vedoucí okysličenou krev, A3 – srdce, A4 – žábry, A5 – játra, B1 – srdeční předsíň, B2 – komora, B3 – chlopně, B4 – tepenný násadec. Dle Šimka a Rysa (1989)

Směrem k hlavě (kraniálně) na komoru navazuje tepenný násadec, jehož přední (proximální) část má u většiny ryb zřetelně patrné zesílení z hladké svaloviny, které se označuje jako bulbus arteriosus. Ten je velmi elastický a je rovněž vybaven jedním párem chlopní. Jeho úkolem je tlumit kolísání krevního tlaku a stabilizovat průtok krve v navazující břišní aortě.

srdce
Detailní schéma rybího srdce s označením směru proudění krve: 1 – žilný splav, 2 – předsíň, 3 – komora, 4 – tepenný násadec. Dle Randalla (1968)

Frekvence srdeční činnosti (srdeční tep) u ryb závisí především na teplotě vody a na koncentraci rozpuštěného kyslíku, ale také na chemizmu vody, věku ryby a na intenzitě jejího pohybu. U dospělých ryb se běžně pohybuje kolem 30 tepů/min., u kapra dosahuje ve vegetačním období 18–30 tepů/min., ale během zimování jen 1–3 tepy/min.

Výkonnost srdce se hodnotí průtokem krve za časovou jednotku vztaženým na 1 kg hmotnosti ryby. U celokostných ryb tato hodnota kolísá v rozmezí 5–100 ml/kg/min., ale většinou se pohybuje v rozmezí 15–30 ml/kg/min. Inervace srdce je zajišťována větví bloudivého nervu (nervus vagus).

Rybím srdcem prochází pouze odkysličená krev, která ze srdce proudí k žábrám břišní aortou, z níž u většiny ryb vycházejí čtyři páry přívodních žaberních tepen. Ty se zakřivují kolem žaberních oblouků a přecházejí v žaberní kapiláry. Z nich se již okysličená krev sbírá do odvodných žaberních tepen, které se spojují ve hřbetní aortu. V hlavové části z ní odbočují dvě krkavice (levá a pravá), které vedou okysličenou krev do hlavy.

Do trupu a ocasního násadce vede okysličenou krev vlastní hřbetní aorta, která se postupně ztenčuje a v ocasním násadci vstupuje do hemálního kanálu páteře (v této části těla se označuje jako ocasní tepna). Podél ocasní tepny souběžně probíhá ocasní žíla, která vede odkysličenou krev zpět k srdci. Ta je do blízkosti srdce přiváděna předními a zadními hlavními žilami, které ústí cestou pravého a levého Cuvierova vývodu do žilného splavu srdce.

kapr
Kapr je představitelem teplomilných ryb s teplotním optimem 21–29 °C. Foto: Petr Spurný

Krevní cévy jsou u ryb v podstatě dvojího druhu, hlavní tepny a žíly vedoucí krev v podélné ose těla a větve hlavních cév, které zásobují krví kůži, kostru, svalstvo, mozek a orgány břišní dutiny. Rybám prochází jejich jednokomorovým srdcem pouze odkysličená krev, která se okysličí až průchodem přes žaberní lamely.

Z tohoto důvodu u ryb označujeme za tepny cévy vedoucí krev od srdce do těla a za žíly cévy vedoucí krev z tělních orgánů a soustav směrem k srdci. Nemůžeme zde použít analogii např. se savci, u nichž tepny rozvádějí okysličenou krev a žilami jim proudí odkysličená krev.

Rozdílný tlak krve v rybím těle

Tlak krve je u ryb nejvyšší mezi srdcem a žábrami, protože hustá kapilární síť v žaberních lamelách klade průchodu krve značný odpor. Zvýšení krevního tlaku v břišní aortě významně napomáhá bulbus arteriosus na tepenném násadci, ve hřbetní aortě za žábrami krevní tlak výrazně klesá.

pstruh duhový
Pstruh duhový na žábrách ztrácí 40–50 % systolického tlaku (horní hodnota při stahu srdeční komory), dosahovaného v břišní aortě. Foto: Petr Piskač

Například v břišní aortě lososa dosahuje tlak krve hodnot 82/50 mm Hg, ale ve hřbetní aortě již pouze 44/37 mm Hg. To znamená, že ve hřbetní aortě dosahuje krevní tlak sotva 50 % hodnoty ve srovnání s břišní aortou. Hřbetní aorta je také mnohem méně elastická.

U pstruha duhového (obr. 3) a u kapra bylo zjištěno, že se na žábrách ztrácí 40–50 % systolického tlaku (horní hodnota při stahu srdeční komory), dosahovaného v břišní aortě. Proudění žilné krve zpět k srdci je podporováno kontrakcemi kosterní svaloviny a přítomností žilných chlopní.

  • Je množství krve u ryb menší než u jiných obratlovců?
  • Proč se rybám rychle sráží krev?
  • Na čem závisí teplota rybí krve?
  • Z čeho se skládá krev ryby?

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku června.

Objednat si ho od 1. června můžete také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářstvímůžete si ho zařídit zde.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled