Co by měl vědět každý začátečník: Krmení

Krmítkové směsi jsou fenoménem posledních třiceti let. Kvalitu, složení, vůni či lepivost návnady předtím řešili snad jen závodníci v plavané. Pokud někdo něco házel do vody bez háčku, byl na většině revírů okamžitě středem pozornosti, pozitivní i negativní.

text: Jan Stluka

Komentáře od kolegů ve stylu – to pak mají brát, když je nakrmíš – byly na denním pořádku obzvláště na menších revírech. Dnes si většina rybářů ani neumí představit, že by se šlo k vodě a nezakrmilo připravenou baštou z kbelíků.

Skutečností zůstává, že pokud dnes začátečník přijde do kteréhokoliv obchodu, z neskutečné nabídky mu jde hlava kolem. Spoléhat se na rady kolegů není úplně jednoduché, každý totiž obvykle doporučuje něco jiného a dost často si tato doporučení protiřečí.

Takže… Jak správně krmit a čím? A je to vůbec třeba? Co konzistence, příchuť, barva, množství návnady? Otázky jsou jasné, ale jasné či jednoznačné odpovědi na ně neexistují. Ale: Než začnete cokoliv kupkovat nebo sypat do vody, je užitečné respektovat pár doporučení, které si vám v následujících řádcích dovolím popsat.

Apetyt ryb ovlivňuje nejvíce teplota vody, množství kyslíku, výskyt přirozené potravy a nesmíme zapomínat ani na ostatní kolegy, kteří také do vody něco nasypou. Dalším důležitým faktorem je, kolik času na ryby kdy máte, popřípadě jak často se k ní můžete vracet. Zohlednit je třeba i rozlohu loviště a druh ryby, který chcete pomocí krmné kampaně přilákat. Posledním dílkem do skládačky je konkrétní místo vašeho lovu.

Malé vody

Plochy do dvou hektarů jsou vhodné pro dopolední či polední vycházky. Na nich si bohatě vystačíte s 0,5 l sypké směsi. Pokud do ní ještě přidáte kukuřici, do měkka uvařené těstoviny, kousky žížal či pár bílých červů, neprohloupíte. Pozornost je třeba věnovat i montážím. Lovy na těchto rybníčcích, říčkách či slepých ramenech se nesou ve znamení extrémů. Bud je téměř nikdo nenavštěvuje a šupináči se doslova vrhají na všechno, co jim nabídnete, nebo jsou naopak pod silným rybářským tlakem.

V tom případě je třeba zjemnit návazce, zmenšit háčky, odlehčit indikátory, a i náhozy směrovat jinam než většina ostatních. Tedy buď velmi blízko, či naopak hodně daleko od břehu, popřípadě si k lovu vybírat co nejméně přístupná a pro lov jinak nevýhodná místa. To je pro celkový úspěch mnohem důležitější než barva či příchuť směsi.

Střední vody

Plochy do sedmi hektarů jsou vhodné pro vycházky třeba k večernímu i nočnímu lovu. Na většině těchto pískoven či větších rybnících se už vyplatí do krmení přidávat i větší a pevnější sousta. Pelety, kousky boilie, kukuřici nebo předem namočené psí suchary. Kilogram až dva výše zmiňovaných komponentů by vám měl pohodlně vystačit.

Velké vody

Jsou vhodné pro dlouhodobější lovy… Ale pozor! Sice v nich plavou obrovská hejna nejrůznějších ryb, jenže ta poměrně dost migrují. Takže se vám někdy stane, že v zátoce s rozlohou několika hektarů nic nechytíte, ba ani nespatříte. Pakliže máte být úspěšní, je důležité znát poměry dna, v nejlepším případě vlastnit loď se sonarem. Pokud najdete kolonie škeblí, ložiska patentek či jiného podvodního tvorstva, máte téměř vyhráno. I bez zakrmení se na těchto místech dříve či později dočkáte záběru.

Čas a velké množství krmení

Kromě potravy je pro ryby také důležitý dostatek kyslíku a možnost úkrytu. V létě tedy nemá smysl chytat v mnohametrových hloubkách s bahnitým dnem. Pokud nemůžete šupináče sledovat při jejich cestě za potravou, můžete je ale přimět k tomu, aby začali navštěvovat uměle vytvořené místo. Potřebujete k tomu dvě věci: Čas a poměrně velké množství krmení. Nejdříve je do vody potřeba nasypat spíše větší než menší množství měkčích a rychle stravitelných soust, například rozmočeného pečiva, měkce vařené pšenice nebo stejně upravených těstovin, či malinkatých rybích granulek.

Většinou vaše první místo navštíví cejni, plotice a menší kapříci. Nicméně podvodního mumraje si časem všimnou i starší ročníky ryb, dravce nevyjímaje. Postupem času je tedy třeba snižovat kvantitu a začít s kvalitou. Po třech dnech už je záhodno vnadit jen peletami, boilie, alternativně i většími kuličkami tvrdšího těsta.

I když vnadění dost často přináší úspěchy, nikdy otrocky nespoléhejte na jeho všemocnost. Pokud se vám na jednom místě nedaří delší čas, změňte nástrahy, háčky, délky návazců, popřípadě zjemněte nebo změňte metodu. Někdy bohatě stačí ráno si přivstat, vytrvat na místě do tmy nebo chytat nelogicky v poledním žáru.

Kdy je lepší nekrmit

Ve studené vodě – zvláště na jaře se apetyt probouzejících se ryb dost těžko odhaduje. Na břehu je sice týden dva příjemně, nicméně voda je většinou ještě dost studená. Na jaře vždycky méně znamená více.

Na často navštěvovaných místech – nikdy nevíte, jestli někdo těsně před vaším příjezdem nenaházel do vody i návnadu, kterou už nechtěl či nemohl jinak uchovat. Můžou tak učinit i dva rybáři a vy jste třetí, kdo v jednom dni do pár metrů vody také něco přidává.

Při šoulačce (což je výraz pro prohazování kolem břehů) – na většině míst se zdržíte jen na pár náhozů a než začne fungovat vůně či kal ze směsi, jste většinou už dávno pryč. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat tygřímu ořechu, lépe řečeno oříšku. Ten přes svou malou velikost umí šupináče velmi rychle a na dost dlouho zasytit. Zacházejte s ním jako s pověstným šafránem.

Nedovařené luštěny, syrovou kukuřici či hrách do vody raději neházejte nikdy. Všechny výše zmiňované pochutiny umí ryby doslova zacpat.

Plesnivou či zkyslou návnadou mnoho ryb také nepřesvědčíte.