Fotografie
bistovajana@gmail.com založil otázku rychlá a serióz...
před 13 hod
Fotografie
Vojtech okomentoval Úlovky 2024...
před 24 hod
Fotografie
Petr okomentoval Vzpomínáme na s...
včera
Fotografie
Radim okomentoval Vysněná ryba...
před 4 dny
Fotografie
Petr okomentoval Tak jak to máte...
před 4 dny

Konkávní a konvexní břehy

Marek Kožušník 17. srpna 2023 0 komentářů
potok

Neupravované koryto podhorského potoka s konkávou porostlou dřevinami a štěrkovou lavicí na konvexním břehu. Foto: Jozef Májsky

Poznávání

Je celkem přirozené, že se rybáři při výkonu rybářského práva občas setkávají s terminologií jiných oborů, které mají vztah k vodnímu prostředí.

text: Jozef Májsky

Pojem konkáva a konvexa by měli určitě znát svazoví funkcionáři, kterým se dostává z času na čas na stůl projektová dokumentace týkající se úprav toků. Je třeba ale podotknout, že ani řadovému rybáři nemůže být jedno, jestli chytá z konkávního nebo konvexního břehu.

REKLAMA

Tyto termíny cizího původu souvisejí s meandrujícími toky, tedy s potoky a řekami klikatícími se v údolní nivě vytvořené naplavenými sedimenty. Meandry – zákruty na toku vznikají v důsledku boční eroze proudící vody. V rámci udržení rovnováhy tekoucí voda sice někde kus břehu sebere, na druhém místě níže po toku pak ale následně odplavený materiál uloží v podobě sedimentu. Jeho kvalita a struktura může být různá – štěrk, písek, hlinitá zem, bahno apod.

Nárazový (výsepní) břeh je konkávní – tedy vydutý, zakřivený dovnitř. Zkráceně se mu říká konkáva. Často má u neupravených divočejších toků tvar břehové nátrže, jindy na něm rostou dřeviny, které ho svými kořeny zpevňují. Oproti protilehlému břehu je obyčejně vyšší.

REKLAMA

Nižší nánosový (jesepní) břeh se označuje jako konvexní – tedy vypuklý. Ve zkratce se mu říká konvexa. A právě zde potok nebo řeka ukládají splavený materiál v podobě jesepní lavice. Děje se tak v místě, kde poklesne unášecí rychlost proudu pod kritický bod (usazovací rychlost). Tyto lavice poskytují člověku nejsnáze dostupný štěrk a písek.

řeka
Takto zarostlý konvexní břeh ztěžuje při povodních rozlití vody, což může mít za následek poškození opevnění konkávního břehu. Foto: Jozef Májsky

Vytěžený materiál řeka po pár povodních obyčejně doplní na předešlou úroveň. Situace v přírodě ovšem nemusí být vždycky tak jednoznačná. Například tehdy, když je koryto velice široké, nebo v případě upravovaných toků, když projektant nevhodně navrhl oblouky meandrů, se unášené splaveniny mohou usazovat už uprostřed jeho šířky a u konvexního břehu se pak postupně vytváří sekundární koryto (průtočné rameno).

I když oba dva procesy – eroze i akumulace – jsou pro tok stejně důležité, člověku dělá už po staletí problémy první z nich, tedy eroze konkávních břehů, v důsledku které přichází o půdu i jiný majetek. Proto se již při částečných úpravách toků vodohospodáři soustřeďují v první řadě právě na opevnění nárazových břehů.

řeka
Pro nárazové – konkávní břehy přirozených toků jsou typické břehové nátrže. Foto: Jozef Májsky

V minulosti naši předkové zpevňovali konkávní břehy výsadbou dřevin. Dnes je preferováno jejich opevnění lomovým kamenem, méně často jinými materiály (polovegetační tvárnice, ekokoše – gabiony). Proto když k vodě škobrtáme přes kamenný zához, téměř vždy stojíme na konkávním břehu. U kanalizovaných recipientů bez střídajících se konkávních a konvexních břehů pak může být koryto opevněné oboustranně.

Díky přirozenému nebo i umělému meandrování není příčný profil řek a potoků fádně rovný. Při konkávním břehu je koryto víc zařezané do substrátu, mohou zde vznikat i hluboké tůně, zatímco na konvexách se nacházejí mělčiny. Rozmanitost a členitost příčného profilu toku, obdobně jako i podélného profilu, je jedním ze základních předpokladů dobrého zarybnění toku.

rybář
Při přívlači broděním vstupují rybáři do vody z konvexního břehu a prolovují hlubší partie u nárazového břehu. Foto: Jozef Májsky

V příčném profilu můžeme z hlediska ryb vyčlenit následující tři mikrostanoviště – dno, břeh (příbřežní zóna) a volný vodní sloupec, které se od sebe liší rychlostí proudu, členitostí, nabídkou úkrytů i potravy. Z hlediska ryb lze za optimální považovat stabilní břehy s maximálně členitou podvodní částí, tedy s vysokou úkrytovou kapacitou.

Zvláštní význam má členitost toku u druhů s teritoriálním chováním (např. u pstruha obecného). Při úpravách toků je proto nutné dbát na způsob opevnění konkávních břehů. Pomocí vhodně uložených balvanů, popřípadě oživené rovnaniny (výsadba vrb, olší) lze významně zvýšit úkrytovou kapacitu recipientu.

rybář
Plavačkáři si k chytání ryb vybírají přednostně konkávní břehy s hlubší vodou. Foto: Jozef Májsky

I od těchto skutečností závisí složení rybí obsádky a početnost (biomasa) toho kterého rybího druhu v jednotlivých částech toku. Rybáři buď vědomě, nebo intuitivně využívají rozdílné podmínky konkávních a konvexních částí toku a při lovu ryb volí jednou hlubší vodu u nárazového břehu, jindy pak prohřátou vodu na mělčině.

Kde uplatníme tu kterou techniku lovu? Není to složité. U konkávního břehu je z rybářských technik upřednostňovaná plavaná, tradiční lov na bič, ale i lov udicí s navijákem.

meandr
Pohled na částečně upravený meandrující tok – stromy hustě porostlý konkávní břeh je opevněný lomovým kamenem, dřeviny na konvexním břehu obklopují zanikající říční rameno. Foto: Jozef Májsky

Rybolov z mělčí vody na konvexních březích využívají brodící se rybáři při muškaření i vláčení, přičemž se obyčejně snaží dopravit nástrahu do hlubší vody u konkávního břehu. Někdy ale prolovují i mělčí partie v konvexním oblouku.

Při lovu na těžko můžeme využít oba břehy, záleží to na různých okolnostech a místních specifikách. Při lovu na těžko v pomalu tekoucí vodě rybáři mohou nahazovat napříč tokem, v rychlejší vodě jsou nuceni nahazovat po proudu, často z konvexního oblouku štěrkové lavice.

muškaření
Při lovu na suché mušky může brodící se rybář prolovit i mělčiny u konvexního břehu. Foto: Jozef Májsky

Zdůrazňuji, že uvedená problematika konkávních a konvexních břehů je podstatně komplikovanější, než jsem ji poslal na tomto omezeném prostoru. Hydrologové i vodohospodáři nemají stále zodpovězené všechny otázky, proto se nedivme, že nás nejedna řeka nebo dokonce i malý potok dokáží po letech „příměří“ zničehonic překvapit.

Horší ale je, když nás při úpravách toků překvapí hloupost a někdy i arogance projektantů nebo správce vodního toku. Znalostí místních poměrů a dobrou radou mohou při řešení úprav příčného profilu koryt ve svých revírech přispět právě rybáři. Jsou to především oni, kdo může zabránit vzniku škod a odvrátit znehodnocení toku, resp. pomoci k zlepšení některých jeho parametrů z hlediska rybářského využití.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled