Severočeský územní svaz letos zaznamenal už šest dospělých kusů lososa obecného, z toho dva páry vytloukající hnízda. Informuje o tom na svých stránkách. Kromě umělých překážek, které brání migraci lososů, jsou velkým problémem rybí predátoři – vydra, kormorán nebo volavka.

text: Marek Kožušník

Aktuálně největší problém při migraci lososů tvoří překážky. První z nich je plavební stupeň v Geesthachtu u Hamburku, což je jediná překážka na území Německa.

„Je velice zajímavé, jaký v Německu kladou důraz na ekologii. Tamní úřady jsou ovšem paradoxně schopné rychleji vypnout všechny jaderné elektrárny než dát do pořádku rybí přechody na svém jediném plavebním stupni na Labi, tedy v podstatě na jediné významné překážce pro migrující ryby,“ říká pro iRybářství mluvčí severočeských rybářů Jan Skalský.

K nápravě vyzvalo spolkovou vládu SRN podle Skalského i Dolní Sasko, tlak vyvíjejí rovněž němečtí rybáři. „S ohledem na podemílání měl být jeden z tamních rybích přechodů zasypán, byl tam také problém s návodním proudem. Doteď to bohužel dle našich informací není vyřešeno,“ vysvětluje Skalský.

Dále jde o překážky na našem území. Na Kamenici se mohou dospělí jedinci dostat pouze k jezu v Edmundově soutěsce, kde je neprůchozí rybí přechod.

„V podstatě už dříve byl rybí přechod v daném místě vybudován, ovšem po několika letech ho poničila povodeň. Řadu let je neprůchozí,“ vysvětlil dále pro iRybářství Jan Skalský. Problémem jsou podle něj i majetkoprávní otázky a zjevná neochota obce Hřensko zprůchodnit jez pro ryby.

„Obci jde primárně o finanční profit z provozu turistických pramic. Ovšem na druhou stranu se i díky projektu návratu lososa podařilo zprůchodnit řadu jiných toků, případně zabránit stavbě nových překážek. To má významný vliv i pro jiné druhy ryb, ať již lososovitých, nebo například reofilních,“ doplnil Skalský.

Další problémy

Bariéry ovšem nejsou jediným problémem při návratu lososa do Čech. „Zvláště v posledních letech se při kontrolních odlovech právě na plavebním stupni u Hamburku ukázalo, že odlovené ryby jsou již zralé ke tření. To může být dáno například postupným oteplováním moří,“ vysvětluje Skalský.

„V podstatě nejsme zcela schopni určit počet ryb, které migrují do České republiky, protože lososy je možné při vhodných podmínkách monitorovat v Kamenici, ale v Labi samotném jen těžko – s ohledem na průtok a velikost. Je tak pravděpodobné, že část ryb se tře již přímo v Labi, například při soutoku s Kamenicí. I to by vysvětlovalo úlovky z dřívějších let, kvůli kterým byl rozšířen úsek hájení i jeho doba,“ dodává Skalský.

Kormoráni, vydry, volavky

Problém představují i predátoři. „Už několikrát se stalo, že ryby ještě před vytřením usmrtila například vydra. Nelze zapomínat ani na volavky, ty jsou nebezpečné především pro mladší generaci ryb. Losos u nás dorůstá do velikosti smolta, což je zhruba 20 cm, a následně táhne do moře, kde dospěje,“ upřesňuje Skalský.

Totéž podle něj platí v případě kormorána, který z Labe na Kamenici také zavítá. Tito predátoři mohou zaútočit i na dospělé jedince. „I když je nejsou schopni pozřít, mohou je poškodit natolik, že ryba uhyne a k vytření také nemusí dojít,“ dodává Skalský.

Peníze na dobrou věc

Od letošního roku se stala hlavním sponzorem projektu návratu lososa společnost Naturamed Pharmaceuticals, která hradí pořizovací náklady na vysazovaný plůdek.

„Tato společnost hradí veškerý nákup plůdku, což představuje naprostou většinu nákladů. Severočeský ÚS se pak stará o jejich distribuci, vysazení, případně kontrolní odlovy. Náklady za nákup plůdku se pohybují do 200 tisíc korun,“ upřesnil Skalský.

S projektem návratu lososa začal Český rybářský svaz, z. s., Severočeský územní svaz v roce 1998. Letos uplynulo dvacet let od návratu prvních kusů. Nejdále se podle informací severočeských rybářů podařilo lososům dostat do Ohře na Litoměřicku, náhodný úlovek byl zaznamenán například i v Ústí nad Labem.

Napsat komentář