Fotografie
Vojtech přidal úlovek Pstruh duhový...
před 3 hod
Fotografie
Antonín přidal úlovek Kapr obecný...
před 3 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval „Rybář“ házel u...
včera
Fotografie
Radek okomentoval „Rybář“ házel u...
včera
Fotografie
Radek okomentoval Zahájení pstruh...
včera

Malé vodní elektrárny aneb mlít či nemlít...

Marek iRybářství 29. března 2024 0 komentářů
malá vodní elektrárna

foto: Pavel Vrána

Novinky

Přichází jaro a s ním hučící masy vody z tajícího sněhu. Alespoň tak to máme po léta zažité. Letos se nám ale jaksi zadrhlo kolečko – sníh odtál již v prostředku zimy a vody v našich tocích je, na dané období, žalostně málo. Bude hůře? Jedná se jen o výkyv, rozmar přírody? Nebo se hlásí dlouhodobá změna klimatu se všemi svými důsledky?

text: Pavel Vrána (ichtyolog ČRS), za ČRS Lukáš Mareš

Bohužel, vše nasvědčuje tomu, že nás čekají hubené roky, kdy vypukne doslova boj o vodu – a ve vodě pak boj o život. V prvé řadě o život ryb a na vodu vázaných živočichů a rostlin.

REKLAMA

Před několika dny proběhla ve zprávách na ČT aktualita, ve které místopředseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů pravil: „My si nejsme vědomi toho, že bysme obecně škodili přírodě…“

Jistě, jak známo, nevědomost hříchu nečiní. Někdo je technik, jiný biolog, někdo třeba rybář. Nicméně… Je pravda, že hydroelektrárny představují významný faktor, který ovlivňuje kvalitu života ryb v našich tocích. Především pak jsou to malé vodní elektrárny (MVE). Těch je u nás kolem 1400.

REKLAMA

Z nich pak 65 těch největších vyprodukuje polovinu veškeré energie, kterou vytvoří všechny malé vodní elektrárny. Co to znamená? Že zhruba 1350 malých vodních elektráren vytvoří jen 0,6 % energie vyprodukované v ČR. Potom se logicky nabízí otázka, jaká je cena, kterou za toto množství energie zaplatí sama příroda.

Nehovoříme teď o samotné fragmentaci říčního kontinua, která je s MVE pevně svázána (omezení poproudové a protiproudové migrace, nevratná ztráta proudnosti, vytváření v místě netypických sekundárních cejnových pásem, zadržování splavenin a na ně vázaná produkce nežádoucích plynů), ale především o tzv. derivačních malých vodních elektrárnách. Ty odvádějí vodu z hlavního koryta toku do postranního kanálu (náhonu), aby tak získaly spád, který půjde využít pro výrobu elektrické energie. Bohužel, délka derivace může být značná, často se počítá ve stovkách metrů, někdy i v kilometrech.

Právě zde je skryt onen osten, který se tak palčivě dotýká řek a jejich obyvatel. Řeka nemůže nabídnout větší hodnotu, než je její voda. Je to její krev, životodárná kapalina, doslova jediné její platidlo. Na ní jsou vázané všechny ostatní druhy živočichů a rostlin. Jestliže řece sebereme vodu, řeka a její obyvatelé to prostě nemohou vnímat pozitivně. Vůbec, nikdy, v žádném smyslu. Pro ně to představuje krádež, nejvyšší ohrožení. Chceme-li tedy hovořit rybí řečí, zdá se jim, že provozovatelé derivačních MVE obecně škodí přírodě…

Zcela konkrétně: Sníží-li se průtok v hlavním korytě toku, dojde ke zmenšení prostoru (na reprodukci, růst, získávání potravy). To znamená, že se sníží produkce daného toku (primární, sekundární). Sníží se množství úkrytů (a začne energeticky náročný boj o zbytek úkrytů a prostoru – nesmíme zapomínat, že řada ryb je silně teritoriálních). Také rybožraví predátoři jsou náhle efektivnější při lovu ryb.

V menším množství vody (nižší vodní sloupec) může snadno dojít k přehřívání vody až na hranici, která je pro dané organismy letální – smrtelná, nebo může vést k vysychání obnaženého substrátu dna spolu s jeho obyvateli. Naopak, v zimě může snadno dojít k vymrzání jak vody, tak štěrkového substrátu, který je domovem bentických organismů, které tvoří potravní základnu ryb.

Malé vodní elektrárny mají vodoprávním orgánem stanovený tzv. minimální zůstatkový průtok – tedy takový, aby obyvatelé řeky neuhynuli. Ale co je to za život, jen tak přežívat? Co hůře, často se stává, že tento minimální zůstatkový průtok je zároveň průtokem maximálním a ryby jej musí strpět po celý rok. Rok přežívání, ne života.

V současné chvíli se vedou diskuze o tom, zda má být deklarována převaha veřejného zájmu na výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Tyto diskuze nyní mj. poběží i na půdě Poslanecké sněmovny. Je tedy na místě hájit názor, že voda znamená život. Proto v případě vodních toků nelze upřednostnit hydroenergetiku jako jediný veřejný zájem. Podstatné je i zachování života ve vodě, k čemuž malé vodní elektrárny příliš nepřispívají.

Český rybářský svaz proto podporuje takový přístup, který zachová rovnováhu: nepovede k upřednostnění zájmu na využití vodní energie oproti ostatním zájmům, oproti zájmu na zachování přirozených podmínek pro ryby a život ve vodě.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled