Tento měsíc je pro rybaření, alespoň z mého pohledu, jeden z nejkrásnějších. Už jen proto, že konec května a začátek června mám neodmyslitelně spjatý s lovem línů.

text: Milan Tychler

Lín je mimořádně krásná ryba a mimoto mě líni v mých rybářských začátcích učili rybaření se splávkem na malém rybníce, který patřil do pstruhových revírů v jesenickém podhůří. Tuto vodu před lety pohltila ÚN Slezská Harta, a tak zbyly jen vzpomínky.

Voda zde byla studená, takže se nejednalo o žádný líní ráj se spoustou potravy, nýbrž pořádně hladovou vodu bez pěkných leknínů či stulíků na hladině, které si většinou s líny spojujeme. Jenže bylo jich tam plno a také proto zde nikdy nebyla šance chytit nějakého většího mazáka.

Sametově zelené rybky

Ryba dosahující délky 25-30 cm už byl pořádný kousek. Vzhledem ke krušným podmínkám, do kterých byli vysazeni, byli líni téměř pořád při chuti. Jakmile se trochu rozjařilo, už čiperně sháněli potravu. Avšak přelom května, června a následující teplé měsíce byly vždycky jedinečné.

Líni, ale i zdejší kapříci, vždycky doháněli to, co v dlouhé jesenické zimě zameškali, s vervou a úsilím, a tak nebylo příliš těžké je chytit. Omezovalo mě jen to, že se jednalo o pstruhový revír, a tak zde byly samozřejmě zakázány živočišné nástrahy. Žádné žížaly, žádní masní červi. Líni se zde dali lovit jen na pečivo, těsta, těstoviny, vařené brambory a podobné nástrahy rostlinného původu.

Na háčku s kouskem pařeného rohlíku sice tak jako tak skončilo i mnoho pstruhů duhových, ale ti se vždycky po vysazení rychle vychytali a pak už od nich byl pokoj. Na tomhle rybníku mě pstruzi nikdy příliš nezajímali.

řeka
Místo jako stvoření pro splávek. Foto: Milan Tychler

Chytali se zde kapři, ale já jsem se zkrátka nemohl nabažit těch malých sametově zelených rybek se žlutým bříškem s rubínovýma očima. Mé kalhoty bývaly plné líního slizu, od maminky jsem si po návratu domů proto vždycky vyslechl své. Ale co, vždyť to bývala jediná voda v okolí, kde jsem mohl lína ulovit.

Lovme je, ale ať jsou nám vzácní!

Od té doby uběhla spousta let, ale nic se nezměnilo – lín je stále vzácnou a milou rybou, která si zaslouží být po ulovení vrácena vodě. Ať si dál hledá svou potravu na měkkém dně a uvolňuje při tom řetízky bublinek bahenního plynu, ať pečlivě obírá jemné lístky vodních rostlin.

Ale ať při tom všem nezapomene zaťukat na můj splávek ležící na hladině v těsné blízkosti břehu, u kterého se líni tak rádi zdržují. Mnoho větších ryb jsme si zvykli lovit poměrně daleko od břehu. Není to bezdůvodné. Velké ryby jsou plaché a dál od břehu v hlubších partiích nacházejí svůj klid. S líny je to ovšem jinak.

Celé generace línů jsou přímo pod našima nohama, a to i ti největší.  Nemůžeme ovšem tvrdit, že by lín nebyl opatrná ryba. Velcí líni, stejně jako jiné velké kaprovité ryby, se nechytí tak jednoduše, jako jejich mnohem menší příbuzní stejného rodu.

Malé línky můžete vytahovat z vody doslova jednoho za druhým, ovšem velký lín – to už je něco jiného. To, že se větších línů chytí málo, je samozřejmě způsobeno tím, že těch opravdu velkých ryb není zdaleka tolik jako malých, také tím, že líni rostou poměrně pomalu.

cejn
Na menší líny platí sypké vnadicí směsi. Foto: Milan Tychler

Hlavně ale proto, že přelstít velkého lína je stejně těžké jako oklamat velkého kapra. Celou situaci máme navíc ztíženu tím, že lovíme obvykle velmi blízko břehu, kde se tyto ryby zdržují, a tak si za svůj neúspěch často můžeme sami tím, že se zde nevhodně chováme.

Postranní čára lína není o nic horší než postranní čára jiných ryb. Vnímá velmi dobře všechno, co se děje v okolí a hluk na břehu spojený s lovem menších ryb mu jasně říká, že zde není bezpečno.

Opatrnost je na místě

Stáhne se do jiných míst, kde hledá potravu, neboť hladovět rozhodně nehodlá. Zvolí raději místo, kde je sice méně potravy, ale zato bezpečněji. Přesto všechno se i těmto rybám můžeme při dostatečné trpělivosti dostat na kobylku. Absolutní prioritou a podmínkou úspěchu při chytání větších línů u břehu je naprostý klid, a to i za tu cenu, že omezíme co nejvíce záběry ostatních malých ryb.

Ona sice vždycky nějaká ta menší ryba zabere, tomu se samozřejmě nevyhneme, i když použijeme hodně selektivní nástrahy, ale když se to stane, je nutné takovou rybku zdolávat s největší opatrností. Vodit ji co nejdál od krmeného místa, nevstávat, nedupat, do podběráku ji navádět až unavenou a pouštět ji co nejopatrněji.

Ideální je, když můžete opatrně vstát a zdolat i vylovit rybu co nejdál od místa, kde lovíte. Je jasné, že to vždycky nejde, a tak nezbývá nic jiného než zachovat co největší opatrnost.

Jak nalákat líny

Nejdřív ale musíme na naše místo líny nalákat. Lze samozřejmě chytat i bez předchozího vnadění, avšak záběrů pak nebude tolik. Ovšem zase mohou brát větší ryby. U línů platí, podobně jako u jiných kaprovitých ryb, že pokud začnete masivně vnadit jemnými sypkými směsmi, pak přilákáte především spoustu menších ryb.

cejn
Pěkný lín vždy potěší. Foto: Milan Tychler

Jde-li vám o větší ryby, je mnohem lepší navnadit méně a hrubšími sousty, jako je třeba hrst na větší kousky nasekaných rousnic a k tomu druhá hrst měkké kukuřice. Líni také milují vařenou pšenici, do které jim přidávám lžíci medu.

Nepohrdnou malými kousky vařených brambor, které doporučuji v nejteplejším období roku, hezky je naučíte i na menší pelety. Mně se nejvíce osvědčily malé pelety s vůní a chutí sladké kukuřice, které jsou vynikající i jako nástraha.

Pokud si chci zachytat a velikost ryb mě až tak netrápí, pak je samozřejmě dobré přidat i sypkou vnadicí směs. Stačí jedna až dvě koule velikosti mandarinky na krmné místo a vše pak doplníme máčenými kuklami, masnými červy, hnojáčky a měkkou kukuřicí.

Na háček patří především pěkné rousnice, hnojáčci, masní červi, kukuřice, kousky pařené housky, těsta, vařené brambory, vařená pšenice, vařené kroupy, dokonce i těstoviny. A je zde ještě spousta dalších nástrah, na které se dá lín chytit včetně malých boilie a pelet.

Osobně považuji za nejlepší nástrahu na velké líny rousnici, pelety, menší boilie a kukuřici. Samozřejmě není vyloučeno, že svého největšího lína chytíte na něco úplně jiného.

Vybavení

Jak jsem naznačil, zabýváme se tentokrát lovem se splávkem. Vyhoví vám jakýkoli měkčí prut s akcí okolo 50 g a je zcela jedno, jestli je to prut na položenou, plavanou anebo i přívlač. Osobně používám k chytání línů u břehu pruty určené k lovu candátů. Mohu je použít jak pro chytání se splávkem, tak pro lehkou položenou.

teleskop
Dobře se rybaří s lehkým teleskopem a štíhlým splávkem. Foto: Milan Tychler

Vyhovují mi především svou akcí a délkou. Jsou to lehoučké a příjemné proutky, s nimiž je radost chytat nejen candáty, ale právě lína i menší kapry či jiné ryby pohybující se v blízkosti břehu. Dostaly z vody už nejednoho úhoře i mníka.

Na líny se obvykle vypravuji s osmnáctkou, anebo dvacítkou vlascem na menším navijáku. Tam, kde je mnoho silných rostlin, může být i dvaadvacítka, ale pak už je vhodné používat návazce o něco slabší, než je kmenový vlasec, abychom nástrahy nabízeli jemněji.

Lín nevyžaduje až tak jemné návazce jako třeba plotice nebo cejn, ale osmnáctkou ho přelstíme mnohem snáze než dvaadvacítkou. To je jisté. A osmnáctka už něco vydrží! Obvyklým háčkem je desítka se středně dlouhým ramínkem, vyhoví u většiny nástrah.

Mezi splávky dávám přednost jednoznačně splávkům štíhlejších tvarů s výraznými anténkami, které vyvažuji broky. Nejčastěji pokládám nástrahu na dno, ale ve spleti rostlin může být i nástraha umístěná ve sloupci, pokud se tam líni právě zdržují. Nejčastěji je to ale tak, že na nakrmeném místě sjedou ke dnu a tam je také lovíme.

prut
Používám lehké candátové pruty. Foto: Milan Tychler

Není však žádná vzácnost zastihnout líny ve vodním porostu přímo pod hladinou, kde se prozradí hlasitým srkáním mezi okřehkem. Pak stačí na splávku nastavit hloubku sotva pár centimetrů.

Záběr lína bývá rozvážný a někdy si dává načas. Je to dáno jeho způsobem přijímání potravy a tím, že jeho ústa nejsou příliš velká. Nástrahu na místě ochutnává a krmí se velmi klidně. To vše se projevuje na splávku jeho chvěním, popojížděním a potápěním, zvláště pokud lovíme s větší nástrahou. Zasekáváme až je splávek v trvalém pohybu.

1 Komentář

Napsat komentář