Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
před 9 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval Makrela na klac...
před 12 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval Staročeská kapř...
před 12 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval Učíme se v Třeb...
včera
Fotografie
Jaroslav okomentoval Pstruh na grilu...
včera

Ostroretka stěhovavá

Chondrostoma nasus
Čeleď: kaprovití (nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)
Ostroretka stěhovavá
Zaměnitelné druhy Vše o rybě Lov ryby 11 článků

Slovensky
Podustva obyčajná
Anglicky
Nase
Německy
Nase

Základní údaje

Běžná délka:
25–40 cm
Běžná hmotnost:
0,2–1 kg
Doba hájení:
16. březen až 15. červen
Trofejní délka:
od 60 cm
Trofejní hmotnost:
přes 2 kg
Nejmenší lovná míra:
30 cm

Poznávací znaky

  • Tělo je štíhle protáhlé, přizpůsobené pobytu v proudící vodě, je pokryto středně velkými šupinami.
  • Hlava je poměrně malá, oči velké.
  • U jedinců po vylíhnutí až do věku tří měsíců jsou ústa v podstatě koncová, potom se přesunou do spodního postavení.
  • U mladých jedinců (asi do 10 cm) jsou ústa poněkud obloukovitá, u starších ryb má pak ústní otvor tvar příčné rovné štěrbiny s rohovými rty.
  • Ocasní ploutev je velmi výrazně vykrojená.
  • Pobřišnice je zbarvená černě.
  • Tělo je stříbřitě bílé, hřbetní část šedá s modrým leskem.
  • Ploutve jsou načervenalé s výjimkou ocasní ploutve, která je tmavěji červená až šedá, a hřbetní ploutve, která je šedá.

Zaměnitelné druhy

  • Podobná podoustev říční má spodní obloukovitá ústa a delší základnu řitní ploutve (17–22 větvených paprsků v řitní ploutvi oproti 9–12 u ostroretky).
Obrázek ryby
Podoustev říční
kaprovití (nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)

Kde ostroretku stěhovavou najdeme?

Ostroretka je původním druhem v povodí Moravy a Odry.

Teprve od 20. let se začaly vysazovat i do povodí Labe, možná i neúmyslně s plůdkem jiných ryb.

Na řadě toků zdomácněla a její populace prosperuje.

Dnes je běžná v Ohři, Ploučnici, Orlici i v tocích v povodí horní Vltavy.

Osídluje střední a horní úseky našich řek, které odpovídají charakterem lipanovému a parmovému pásmu.

Typickým stanovištěm jsou místa, kde se střídá hlubší voda a tůně s peřejnatými částmi toku s proudivou vodou, kde značná část dna je tvořena kamenitým štěrkem, valouny a kameny s pískem, s řasovými nárosty, které tvoří její základní potravu.


Život ostroretky stěhovavé

Ostroretka je typická hejnová ryba.

Hejna ale nejsou stálá, během roku dochází k jejich spojování a rozdělování.

Ostroretka je velmi pohyblivá ryba, i několikrát denně mění místo pobytu.

Za potravou vyjíždí do míst s bohatými řasovými nánosy, které seškrabuje z kamenů ostrými rohovitými rty.

Tím vytváří na kamenech pokrytých řasami typické tmavé pruhy.

Při sběru potravy různě natáčí tělo podle sklonu plochy kamenů, přičemž se boky těla ve vodě blýskají a prozrazují tak její stanoviště.

Podle šířky rýh zanechaných v povlaku řas lze odhadnout i velikost ryb.

Spolu s nárosty řas požírá ostroretka i larvy hmyzu v nich ukryté.

Pohlavně ostroretka dospívá obvykle ve věku 4–7 let.

Tření probíhá od března do května, nejčastěji v dubnu při teplotách vody 6–10 °C.

Pro ostroretku jsou typické třecí migrace o délce několika stovek metrů až několika kilometrů s následným masovým shromažďováním ryb na trdlištích.

Vlastní tření je značně bouřlivé.

Ostroretka je typickou litofilní rybou, která se tře v peřejnatých úsecích se štěrkovitým a kamenitým dnem.

Na trdlišti se objevují nejprve samci, kteří tam zůstávají po celou dobu tření. Samice se zdržují v úseku pod trdlištěm. Zralá samice vplouvá na trdliště, kde se k ní přidruží několik samců a celé hejnko proplouvá trdlištěm proti proudu za bouřlivého zmítání, šplouchání a vzájemného tření, přičemž dochází k vypouštění pohlavních produktů.

Jikry se přilepují na dno trdliště.

Byl popsán přirozený kříženec ostroretky a plotice.


Jak lovit ostroretku stěhovavou

Na plavanou i položenou s lehkým náčiním, nástraha by měla ve všech případech ležet na dně nebo kopírovat jeho průběh.

Ulovit ji můžete také na feeder. Je však potřeba použít velmi ostré a pevné háčky, jinak ji přes tvrdou tlamku nezaseknete.

V poslední době se zkouší muškaření.

Na ostroretku nastražujeme hlavně masné červy, drobné žížaly, larvy vodního hmyzu, vařené kroupy a těsto.

S úspěchem lovíme ostroretky i na řasy navinuté na ramínku háčku (čím světlejší, tím lepší).

Při lovu na plavanou je jednou z podmínek dobré přikrmení.

Vnadíme tam, kde spatříme „blýskání“ těl ostroretek.

Volíme pozvolné vnadění, dobře se rozpadající krmivo a prohazujeme jím řadu míst, kde budeme lovit.


Všechny články o rybě

Články o této rybě (11)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled