Fotografie
Jaroslav okomentoval VIDEO: Pod hlad...
před 11 hod
Fotografie
Radek okomentoval VIDEO: Pod hlad...
předevčírem
Fotografie
Radek okomentoval Navnada...
předevčírem
Fotografie
Radek okomentoval Šňůra na feeder...
předevčírem
Fotografie
Radek okomentoval Na revírech Rep...
předevčírem

Postřehy z lovu štik a candátů

Marek iRybářství 24. června 2022 0 komentářů
štika

Sedmdesátka. Foto: Zdeněk Hofman

Praxe

„Panečku, to byla štika jako poleno, musela měřit nejmíň sto dvacet čísel. Ani ve snu by mě nenapadlo, že na prťavého wobblera zabere taková obluda.“

text: Zdeněk Hofman

Jirka mi vzrušeně vypráví příhodu s velkou štikou na Zlaté řece. „Zabrala Mirkovi a byla to neuvěřitelná bojovnice. Trvalo hodně dlouho, než jí došly síly a nechala se přitáhnout k lodi. Už jsme mysleli, že máme vyhráno, jenže nastal problém s vylovením.“

REKLAMA

„Do podběráku se nevešla a vylovovací kleště ji nešly strčit do tlamy. Malý wobbler celý spolkla a čelisti měla u sebe sevřené jako svěráky. Napadlo mě uchopit ji za hlavou a vhodit do lodi. S menšími štikami jde tenhle chvat celkem dobře, jenže s takovým krokodýlem jsem neměl šanci.“

Jirka se na chvíli odmlčí a ticho naznačuje, že další průběh souboje přinesl nečekaný zvrat. „Ležela u lodi v celé kráse a my byli úplně bezradní. Ještě několikrát jsem zkusil dostat kleště do zavřené tlamy, až ji moje šimrání přestalo bavit.“

REKLAMA

„Za tu chvíli asi stihla načerpat novou sílu, protože najednou naježila všechny ploutve a vystřelila z vody jako torpédo. Ozvala se mohutná rána, prut se narovnal a byla pryč. Napnutá pletenka bez lanka nedokázala ostrým zubům odolat.“

Lanko – mít či nemít?

Když jsem začal s Jirkou chodit na ryby, všiml jsem si hned, že vláčí bez lanka. Při lovu s menšími nástrahami, které používá, je to i pochopitelné. Tloušť, pstruh, candát nebo okoun šňůru neukousnou, nástraha má mnohem lepší chod a díky tomu přichází i víc záběrů.

štika
foto: Zdeněk Hofman

Hned při naší první společné plavbě mi však na malý 5cm wobbler zabrala štika v délce 70 cm. Byla plná elánu, v hloubce jezdila sem tam a na hladině zase skákala jako plachetník. Bez lanka bych určitě neměl šanci, protože wobbler celý spolkla. O ostrosti jejích zubů jsem se přesvědčil už při vyndávání z podběráku, kdy po mně doslova chňapla.

Nechal jsem ji totiž chvíli ve vodě popadnout dech, a to byla chyba. Najednou měla zase spoustu energie a při vyndávání nástrahy mě rafla podruhé. Paluba našeho škuneru byla celá od krve, ale to už je úděl „štikaře“.

štika
foto: Zdeněk Hofman

Nakonec se přece jen trochu uklidnila a Jirka mohl pořídit několik snímků. Pak odplavala, jako by se nechumelilo, zatímco já si ještě pěkně dlouho lízal rány. Závěr byl však jasný – bez lanka ani ránu.

Kdy berou štiky

Všeobecný názor praví, že štiky v létě neberou a sezona začíná až na podzim s příchodem prvních mrazíků. Skutečnost je však trochu jiná. Štika je aktivní po celý rok, v letních měsících však má dostatek potravy a dokáže se nasytit velmi rychle. Pokud tedy přijdu k vodě pozdě, mám smůlu. Dravec je nažraný, odpočívá a tráví.

Od června do konce srpna je proto nejlepší doba lovu mezi čtvrtou a desátou ranní. Čím dřív, tím líp. Komu se nechce vstávat, nemusí ještě házet štikový prut do žita. Jedním z nejlepších okamžiků, kdy přichází záběr štiky, bývá západ slunce. Večerní lov mají v oblibě zejména větší exempláře.

S přibývajícím věkem už zřejmě ztrácejí predátorské ambice a mnohem víc jim vyhovuje hledání odpočívajících rybiček. Možná proto se trofejní štiky velmi často chytí na mrtvou rybičku nastraženou na candáta nebo dokonce na nástrahu určenou kaprům či jiným nedravým rybám.

Způsoby lovu

Mezi nejúčinnější metody patří přívlač a lov na živou rybičku. Je zajímavé, že u nás téměř nikdo neloví štiky na mrtvou rybičku, jako třeba v Německu nebo Anglii. Výborným kompromisem mezi přívlačí s umělou nástrahou a lovu na živou rybičku je právě přívlač s mrtvou rybičkou.

Přirozená nástraha je zcela určitě dobrá volba a při vláčení zase rybář prochytá mnohem větší kus revíru. Mrtvá rybička je výborné lákadlo, protože velké a zkušené štiky se umělou napodobeninou už nenechají tak lehce ošálit. Velký wobbler navíc někdy komplikuje spolehlivé zaseknutí velkého dravce, který dokáže uchopenou nástrahu držet tak pevně, že se trojháčky nemají šanci zaseknout.

candát
foto: Zdeněk Hofman

S nástrahou sevřenou v čelistech se nechá přitáhnout ke břehu nebo k lodi, pak otevře tlamu a je pryč. Při vláčení s mrtvou rybičkou, která není tak tvrdá, je šance mnohem větší.

Jak na to

Výběr nástrahy je poměrně snadný. Nejlepší jsou rybičky, které v revíru žijí. Ideální je nachytat si je čerstvé těsně před lovem. Dají se pochopitelně použít i rybičky mražené, jsou však příliš křehké a hodí se lépe k chytání na položenou. Rybky nenechávám nikdy leknout ve vodě, protože zbělí a ztratí přirozenou barvu.

Při lovu na řece se mi osvědčila ouklej, která patří k velmi hojným rybám, její tělo je lesklé a dravce výborně dráždí. Při aktivním vedení nástrahy, podobnému běžné přívlači, používám jeden nebo dva trojháčky. Jejich velikost volím podle velikosti nástrahy. Před rybičku umístím podle potřeby olovo (10 – 30 g).

oluklej
foto: Zdeněk Hofman

S mrtvou rybičkou je však možné chytat i jinak. Po nahození nechám nástrahu klesnout ke dnu a lehkým poškubáváním, s krátkými přestávkami, potahuji rybku po dně. Pro tyto účely se hodí lépe jednoháček, který tolik nevázne. Při záběru je dobrá krátká prodleva před zaseknutím. Stačí 1–2 sekundy, aby si dravec stihl rybku otočit v tlamě, protože ji polyká hlavou dopředu.

Štika většinou zhltne rybku najednou, jenže velmi často zabere i candát, bolen nebo velký okoun a přijít o pěknou rybu díky unáhlenému zaseknutí je věčná škoda. Někdy bývá na vině příliš tvrdý prut, kdy kontakt s rybou není dostatečně cítit.

Dravec se při ukvapeném zaseknutí nechá chvilku povodit, nakonec však pochopí, že z pochoutky nebude nic a rybku pustí. Asi největší apokalypsou bývá zjevení velkého candáta, který s naježenou hřbetní ploutví rozčísne hladinu, ocasní nám zamává a zmizí navěky. Uff!

Lov candátů

Pokud vyrazím cíleně na candáty, používám místo ocelového lanka asi metrový fluorokarbonový návazec síly 0,40 – 0,45 mm. Je možné použít i normální vlasec, fluorokarbon je však přece jen odolnější, i když je jasné, že proti štičím zubům příliš velkou šanci nemá. Proto používám při chytání bez lanka jenom jednoháčky. Nehrozí tak vážné poranění dravce, jako když ukousne trojháček.

candát
foto: Zdeněk Hofman

Jednoháček se navíc velmi často zasekne až na okraji tlamy, tedy mimo dosah ostrých zubů. Při lovu ve větších hloubkách nebo z lodi sestavuji udici pro vertikální lov, při které je speciální podlouhlé olůvko na konci celé sestavy. Háček je navázaný 20–40 cm nad olůvkem a riziko vázky je zase o něco menší.

Tato technika má hned několik výhod. Umožní mi prochytat všechny jámy a zlomy, v nichž nemám s jinou nástrahou šanci. Díky poměrně nízké pořizovací ceně lovím beze strachu v místech se zatopenými stromy, keři atd.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled