Příroda tu byla první. Jak se jí odvděčit za všechno, co nám nabízí?

Žijeme v rychlé a náročné době. V době, která na nás neustále vytváří tlak a klade různé nároky. Ať už v životě pracovním nebo tom soukromém. Jak osvěžující je potom návrat na naše oblíbené místo k rybníku, procházka kolem řeky nebo jen samotná příprava vybavení s vidinou nadcházejícího víkendu stráveného u vody. Daleko od všech problémů a starostí.

text: Marek Uhlíř

V dnešním článku se zkusíme zamyslet nad tím, jak se naší krásné přírodě alespoň zčásti odvděčit za všechno, co pro nás dělá a co nám nabízí.

Rybářský řád versus realita

S ubývajícím počtem ryb v našich vodách se nabízí otázka, zda je při rybolovu naplnění normy povoleného počtu přisvojených ryb vždy tím nejlepším řešením. Jestli je pro přírodu správné odnést si pokaždé od vody tolik kusů, kolik nám rybářský řád povoluje. Podle řádu se tím nikdo z nás nedopouští ničeho špatného, ale je to z dlouhodobého hlediska pro naše vody dobré a udržitelné řešení? To s určitostí ukáže až čas.

Dosavadní čísla jsou však v tomto směru zatím spíše varovným ukazatelem. Podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) je vyhynulých už na 80 druhů sladkovodních ryb. Z nich 16 druhů přibylo pouze v roce 2020!

World Wide Fund For Nature (WWF; Světový fond na ochranu přírody) ve své zprávě Ztracené ryby světa upozorňuje, že podobný osud hrozí tisícům dalších druhů sladkovodních ryb. WWF například uvádí, že lososů je od roku 1970 až o 76 % méně.

Je tedy otázkou, zda je správné pokusit se každý týden o naplnění povoleného počtu ulovených ryb, nebo se čas od času spokojit s příjemně stráveným časem na břehu rybníka, přehrady či řeky. S každou rybou, kterou šetrně vrátíme zpět do jejího království, se můžeme při příští návštěvě setkat znovu. A shledání to může být stejně krásné a vzrušující, jako to předešlé.

Každá taková ryba se navíc může dále rozmnožovat, což bude jistě ku prospěchu všech zúčastněných. V tomto případě beze zbytku platí, že méně může být někdy více. Vždyť to, co přece všichni tolik milujeme a za čím se tak rádi vracíme, není jen vezírek plný úlovků, ale i všechny ty ostatní krásné věci s rybařinou spojené.

Příroda je chrám

Je smutné, že tak zásadní a samozřejmou věc, jakou je ochrana životního prostředí, je nutné v dnešní době neustále opakovat a připomínat. Zkusme se ale na celou věc podívat trochu jinou optikou než věčným upozorňováním na to, že co si k vodě přinesu, měl bych i odnést a že příroda rozhodně není naším odpadkovým košem.

Rybářské obchody nabízí nepřeberné množství různých výrobků, krmiv a náčiní, které nám do velké míry usnadňují rybářský život. Spousta těchto skvělých věcí je ovšem zabalena do plastových obalů. Plasty jako takové jsou obrovským problémem naší doby a ten, kdo chce opravdu šetřit životní prostředí, by měl svou snahu možná zaměřit i tímto směrem.

Každý zakoupený kus zabalený do plastu za sebou zákonitě zanechává nějakou ekologickou stopu. Rozhodně není cílem tohoto článku, aby si rybáři přestali kupovat nové věci do výbavy. Jde spíše o to zamyslet se nad tím, jestli nutně potřebujeme novou sadu háčků, splávků, wobblerů a tak dále. Zde ať si každý dosadí sortiment podle libosti.

Za každým nově zakoupeným kusem je také věc, která se kvůli tomu přestane používat a nezřídka tak končí v odpadkovém koši. I to je samozřejmě pro naši přírodu zátěž. Určitá skromnost a uváženost, stejně tak jako v případě odnesených úlovků, by možná ani zde nebyla na škodu.

A co takhle odnést si od vody místo úlovku ještě něco jiného? Zní to možná zvláštně, ale zvláštní to určitě není! Rozhodně není úkolem rybářů uklízet kolem vody odpadky po jiných lidech. Mějme ovšem na paměti, že tím neprokazujeme službu těm, kteří tam odpadky odhodili, ale opět a pouze přírodě samotné. A řekněte sami, nezaslouží si ten nádherný les nad vaším oblíbeným místečkem, abyste mu trochu pomohli a zbavili ho nepořádku od nějakého nezodpovědného spoluobčana? Odpověď jistě všichni známe.

Jak ještě můžu přispět?

Mnoho začínajících rybářů dnes neví, jak správně zacházet s rybou, když ji vracím zpět do vody. Pojďme se to tedy pokusit shrnout v několika bodech. Malé zopakování neuškodí ani zkušeným.

1. Mít vždy mokré ruce

Pokud si ruce neopláchneme vodou, můžeme rybě poškodit ochranný sliz, který se přirozeně vyskytuje na jejím těle. Kvůli tomu ji pak mohou trápit vyrážky a další nepříjemná onemocnění. Proto je velmi důležitě mít vždy mokré ruce a pokud je to možné, je pro rybu nejlepší, když ji z vody nebudeme vytahovat vůbec a háček jen opatrně uvolníme rovnou pod hladinou.

2. Rybářská podložka

Navlhčená rybářská podložka zajistí, že si ryba neublíží. Dnes je již podložka běžnou součástí rybářské výbavy. Není finančně náročná a rybě tím prokážete velkou službu. Při vrácení zpět do vody držíme rybu chvíli na místě, než se dostatečně vzpamatuje z prožitého šoku a sama následně neodplave.

3. Háček bez protihrotu

Jistě stojí za zvážení, jestli použít háček s, nebo bez protihrotu. Háček bez protihrotu nenapáchá v rybí tlamičce takové škody jako háček s protihrotem. Takový způsob lovu může samozřejmě přinést častější zklamání ze zmařeného úlovku nebo nás naopak může po úspěšném zdolání ryby těšit pocit, že i s tímto drobným handicapem jsme dospěli ke zdárnému konci.

4. Podběrák a desinfekce

Kdy naposledy jste ve svém okolí viděli, jak se menší ryba bezmocně houpe na háčku metr nad zemí? To pro ni rozhodně není prospěšné! Používejme proto správně podběráky a nezhoršujme pro rybu už tak dost vypjatou situaci. Stejně tak je na místě použití dezinfekce pro ryby, ať už na odřeniny způsobené po souboji s námi nebo na starší rány na jejím těle. Dezinfekci seženeme v každém dobrém obchodě s rybářským zbožím.

5. Buďme féroví i vůči ostatním

Vlasec zamotaný ve větvích stromů rybám nejspíš nijak zvlášť neublíží, ale nezapomínejme, že jsou tu s námi další živočichové, které je potřeba chránit a zbytečně jim svým počínáním neztěžovat život. Takový pták zamotaný do vlasce bez cizí pomoci dlouho nepřežije. Buďme proto také ohleduplní ke všem živočichům v našem okolí.

Pár slov závěrem

Pro někoho mohou být výše uvedené tipy na ochranu naší přírody samozřejmé, někdo se nad nimi možná krátce zamyslí a pro někoho to možná bude návod, jak přehodnotit své stávající zvyky. Tak či tak, o tom, že naši přírodu musíme chránit, není pochyb.