Fotografie
Jaroslav okomentoval Rybaření vesele...
před 24 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval Kapitální úlove...
před 24 hod
Fotografie
Vojtech přidal úlovek Pstruh obecný...
před 4 dny
Fotografie
Vojtech přidal úlovek Kapr obecný...
před 4 dny
Fotografie
Michal přidal úlovek Amur bílý...
před 4 dny

Učíme se ve Vodňanech: Jak pracovat s multiparametrickou sondou

Marek iRybářství 28. října 2021 0 komentářů
rybník

foto: JH

Poznávání

Jakost vody by měla být alfa a omega rybničního hospodaření. V nekvalitní vodě mohou propukat různé choroby, protože jsou ryby značně oslabeny. Proti některým novým onemocněním (např. KHV – koi herpes virus nebo CEV – spavá nemoc) neexistují žádná očkování ani efektivní léčba. Jedinou prevencí jsou dobrá genetická linie ryb a uspokojivé životní prostředí.

text: JH

Také bakteriální infekce a nekrózy jsou často vyvolány zhoršenou kvalitou vody, vysokými hodnotami pH a chronickým působením amoniaku. Někdy si za problémy dokonce můžeme sami. Ryby v rybnících přikrmujeme i tehdy, když hrozí riziko nedostatku kyslíku ve vodním sloupci.

REKLAMA

Podobné je to i s hnojením rybníků, které by mělo být prováděno (pokud vůbec) vždy s rozvahou a na základě skutečného nedostatku živin ve vodě a v sedimentu nikoli paušálně, jak se někdy děje. Rozkladné procesy z nadbytku živin totiž způsobují opět problémy s kyslíkem, amoniakem, sinicemi atd.

Jakost vody

Shrneme-li fakta, dostáváme se k problematice zjišťování jakosti vody, která by se měla prolínat do průběhu celého chovu ryb v rybnících.

REKLAMA

O některých metodách jsme už psali – např. měření základních provozních parametrů vody COMBI či jinou soupravou, měření teploty a množství kyslíku oxymetrem, kontrola složení fytoplanktonu a zooplanktonu planktonkou atd.

Dnes se zaměříme na poněkud sofistikovanější monitorování multiparametrickou sondou EXO3.

Drahý špás

Předesílám, že se cenově pohybujeme poměrně vysoko (okolo 500 tisíc Kč) a asi nebude po republice větší množství rybářských podniků, které by s tímto zařízením v provozu pracovaly. Na druhou stranu všechny výzkumné instituce typu výzkumných ústavů, fakult, podniků Povodí atd. multiparametrické sondy běžně používají a naši studenti se díky širšímu záběru uplatnění mohou v praxi s touto technikou také setkat.

Celá sonda je velikosti delší PET lahve. Její hlavici je možné osadit různou kombinací pěti titanových senzorů, měřících např. pH/ORP, teplotu/konduktivitu, kyslík, chlorofyl/fykocyanin (pro sledování eutrofizace), amoniak, dusičnany, chloridy, zákal atd.

sonda
foto: JH

Tělo sondy má vlastní baterie a paměť. Přístroj tedy může být ponechán např. v požeráku rybníka a použit i k dlouhodobému mapování kvality vody v různých časových rozestupech. Sonda má integrovaný hloubkoměr, takže mimo jiné při tomto způsobu měření zachytí i výkyvy ve výšce vodního sloupce.

Povlak na senzorech automaticky odstraňuje kartáček stíracího mechanizmu. Data ze sondy lze pak získat připojením na počítač pomocí Bluetooth nebo klasicky přes kabel a datalogger (informace se ukáží na displeji dataloggeru).

Rozsáhlé možnosti využití

Při práci na cvičeních a praxích lze postupným spouštěním sondy od hladiny ke dnu zjistit v různých ročních obdobích řadu zajímavých skutečností potažmo problémů. V létě odhalíme např. skokovou změnu parametrů od hladiny, kde měříme překysličení, vysoké pH a ORP (oxidačně-redukční potenciál) i teploty, k téměř nulovým hodnotám kyslíku např. od 1 m hloubky až ke dnu.

Nade dnem se pak zobrazují někdy i velmi záporné hodnoty ORP, což nás informuje o nepřítomnosti kyslíku nejen volného, ale ani ve formě sloučenin, jako jsou dusičnany, sírany atd. Tady pak vznikají jedovaté plyny a delší přítomnost ryb v této zóně je smrtelná.

Úhyn trofejních ryb

Obzvlášť zajímavý je monitoring hlubších nádrží typů zatopených lomů, které se využívají ke sportovnímu lovu. Zde jsou tyto ostré přechody parametrů vody v hloubce např. 4 m obzvlášť dobře patrné. Mělčí zóny mají kyslíku dostatek. Tím je možné vysvětlit také náhlé úhyny ulovených trofejních ryb.

Kapr při zdolávání tíhne v hloubce ke dnu, kde chybí kyslík a největší svalovou zátěž prodělává v této bezkyslíkaté zóně na kyslíkový dluh. To spolu s celkovou únavou po boji může vyústit v úhyn i při metodě Chyť a pusť.

Rozum dá, že v těchto bezkyslíkatých zónách nemáme mnoho šancí na ulovení ryby na položenou, ryby potravu hledají spíše na mělčích lavicích, kde je kyslíku dostatek.

Možnosti sondy jsou rozsáhlé, největší předností při výuce je rychlý a názorný důkaz skutečností, které jsou uváděny v učebnicích, jako původně těžko uchopitelná fakta.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled