Fotografie
okomentoval VIDEO: Co se dě...
včera
Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
předevčírem
Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
před 4 dny
Fotografie
Jaroslav okomentoval Makrela na klac...
před 4 dny
Fotografie
Jaroslav okomentoval Staročeská kapř...
před 4 dny

Učíme se ve Vodňanech: (Skoro) zapomenuté rybářské technologie

Marek Kožušník 9. září 2023 0 komentářů
třecí hnízdo

Zhotovení výtěrového hnízda, foto: archiv SRŠ Vodňany

Poznávání

Metodu poloumělého výtěru candáta na přenosná výtěrová hnízda zavedl a propracoval nestor českého rybníkářství Josef Šusta koncem 19. století na Třeboňsku.

text: Karel Dubský

Výtěr probíhal v sádkách na přenosná výtěrová hnízda. Jako substrát se používal kořenový systém ostřic. Tzv. ostřicové kopce se vytěžily z rybničních okrajů a ruční rámovou pilou nebo kosou se nakrájely na desky o tloušťce asi 3–5 cm. Poté se ukládaly na dno sádky, ke kterému byly ostřicové desky fixovány vrbovými proutky a dřevěnými kolíčky. Hnízda byla z důvodu teritoriálního chování mlíčáků asi 2–3 m od sebe.

REKLAMA

Po napuštění sádky se vysadily páry generačních candátů v počtu nepřevyšujícím počet hnízd. Výtěr probíhal spontánně, v měsíci dubnu, mlíčáci hnízdo opatrovali. Ještě před vykulením plůdku byla hnízda ze sádky přenesena a vysazena do odchovných rybníků. Přitom se hnízda rozebrala na jednotlivé části substrátu s jikrami.

K vysazení se používaly proutěné koše, tzv. třeboňské košíky. Jikry v nich byly chráněny především před vodním ptactvem, případně dalšími škůdci. Třeboňské košíky byly ve vodním sloupci upevněny např. drátem ke kůlům.

REKLAMA

Pro přepravu na větší vzdálenost se používaly dřevěné bedničky. Ve větší bedničce byla ještě jedna menší, do které se ve vrstvách ukládal substrát s jikrami. Mezi oběma bedničkami byl prostor, který se vyplnil drceným ledem a pilinami.

výtěr candáta
Vysazení generačních candátů, foto: archiv SRŠ Vodňany

Po uzavření menší z bedniček byl ještě přidán mech a uzavřena byla i větší z bedniček. Takto připravená zásilka byla doručována vlakem, a to i na značnou vzdálenost. Ještě jsou stále pamětníci tohoto způsobu přepravy, který byl realizován až do 60. let 20. století.

Až dosud byl tento příspěvek napsán v minulém času. Je však třeba věc uvést na pravou míru. Popsaný postup reprodukce candáta obecného jen drobně modifikovaný a modernizovaný je využíván dosud jako základní metoda výtěru této cenné ryby. I přes občasné pokusy s umělým výtěrem je stále nejrozšířenější tato metoda (dnes označovaná jako Šustova metoda).

třecí hnízdo
Třeboňský košík pro vysazení výtěrového substrátu s jikrami, foto: archiv SRŠ Vodňany

Je to z důvodu jednoduchosti a spolehlivosti. V čem se dnešní postupy liší? Především výtěrový substrát je upevněn na kovovém rámu, který současně slouží i jako zátěž. Hnízda se přepravují i vysazují celá. Třeboňské košíky se již nepoužívají, ale hnízda se zakrývají například pletivem nebo se vysazují do sítěných klecí.

Kromě ostřice se používají (úspěšně) náhradní materiály, jako umělá tráva, kartáčovina, rohože. Generační ryby se mohou hormonálně stimulovat k výtěru. Kromě sádek lze hnízda umístit do žlabů v líhni. Dobové fotografie pochází z roku 1957. Jejich autorem je známý fotograf Sláva Štochl.

třecí hnízdo
Bednička pro přepravu jiker, foto: archiv SRŠ Vodňany

V archivu naší školy nalezneme kolem tří set fotografií tohoto autora. Jsou vzácným dokladem již polozapomenutých postupů v rybářství a rybníkářství. Domníváme se, že je třeba si je občas připomenout.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled