Fotografie
miroslavhutyra62@gmail.com založil otázku PŮJČKA PRO VÁŽN...
před 16 hod
Fotografie
Soňa založil otázku Jelec Jesen...
před 22 hod
Fotografie
Soňa okomentoval Tření ryb...
před 22 hod
Fotografie
Soňa okomentoval Úlovky 2024...
před 23 hod
Fotografie
Soňa založil otázku Úlovky 2024...
před 23 hod

Zimní lov okounů. Co je oproti létu jinak? (1)

strunc 23. prosince 2020 0 komentářů

dav

Poznávání

Přichází to najednou. Celé léto i podzim má lov pruhovaných dravečků poměrně dobře zajetá pravidla. Najednou přijde silné ochlazení, voda se vyčistí a ochladí a vše začíná být zcela jiné. Nástrahy, které byly nejlepší, nejednou ztrácí na účinnosti a místa, kam si rybář chodil pro okouny jako do obchodu, jsou najednou prázdná.

Text: David Maixner foto: autor

Co se děje tak zásadního, že tyto neskutečně žravé ryby ztrácejí chuť pronásledovat naše nástrahy? Proč najednou berou jen chvilku a jen někde? Proč najednou nechtějí brát nástrahy, které se jim líbily během roku?

REKLAMA

Podobných otázek bychom našli ještě spoustu, ale důležitější jsou odpovědi. Jsem přesvědčený, že s tímto obdobím se nemění chování jen okounů, ale také naše. Spousta rybářů už nesdílí tolik nadšení vyrazit k vodě, hledat, zkoušet a zkoumat. Vydrží většinou jen ti skalní, kteří se snaží přijít na to, co se změnilo a co mají dělat jinak.

Anebo bohužel ti kolegové, kteří se koníčku nevěnují jen pro požitek z lovu a musí si prostě odnést, co uloví. Ať je to tak nebo onak, stejně na to člověk musí přijít a najít způsob, jak se těmto pruhatcům dostat za šupiny. Mně toto období možná bere za srdce mnohem více než teplejší období. U vody jsem často sám, anebo opravdu jen s těmi, s kým mně je mi tam dobře.

REKLAMA

Výběr místa

Na lodi nebo kajaku nám dobře pomáhá možnost sledování hloubky a terénních zlomů pomocí echolotu, ten nám často i ryby ukáže. Nerad vyhledávám ryby na volných plochách, ale občas i tam zajedu, protože ryba se do takových míst velmi často stáhne za potravou.

Ovšem daleko raději hledám hrany a terénní zlomy. Ty umím vypátrat i ze břehu, ovšem za vše se platí – tam bývá slušná past na nástrahy v podobě kořenů nebo balvanů. Okouni u těchto hran často hledají trvalejší stanoviště.

Jakmile zjistí, že je zde možné snadněji sehnat potravu i během zimních měsíců, tak se už tolik nestěhují a proplouvají jen po blízkém okolí. S chladnější vodou klesá aktivní pohyb a okoun vyráží pouze za potravou a zbytek času neplýtvá energií, jak je známo.

Proto i záběry mají často opatrnější charakter, není při soubojích cítit ten kus energie, který pruhovaný loupežník klidně vynaloží v letních měsících. Pokud máme možnost okouny sledovat, uvidíme, že za nástrahou ryba dojede a je ochotna na ni poměrně dlouhou dobu civět, než se odhodlá na ni zaútočit.

V těchto okamžicích vyhrávají rybáři s větší trpělivostí, ti kteří s nástrahou neustále necukají a nechají ji v klidu. Okounovi někdy opravdu trvá, než se odhodlá k útoku. V létě by zaútočil prakticky hned, ale nyní nespěchá. Několikrát jsem pozoroval okouny, jak leží při dně a nehnou se. Celé hodiny! Rybky kolem nich plavou a oni nic!

Jenže najednou přijde jejich minutka a začnou se dít věci. Rychle se nasytí a opět zalehnou. V těchto stavech není okoun ochotný opouštět své stanoviště a popojede jen o kousek. Pokud mu s nástrahou ujedeme, tak ji už nepronásleduje. Pokud mu taková nástraha projede kolem hubky několikrát, tak se radši posune o patro níž a jeho apatie dosáhne maxima.

Bohužel, tohle se dá ovlivnit jen těžko. Pokud na ryby ve větší hloubce vyloženě nevidíme, tak je to z hlediska rybáře jen o citu a trpělivosti.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled