Tyhle ryby se umějí dobře značkově vymódit👌

Zamiloval jsem se do nich ještě dřív, než jsem je viděl na živo. A to z atlasů či maleb Květoslava Híska. 🖌Později z příběhu Oty Pavla. Jak chytil okouna jako čepici.🧢

okoun říční

Vzpomínám si na zajímavý lov na Jindřišské pískárně poblíž Jindřichova Hradce. Je tam padlý strom, na který jsem jako malý zvědavec musel vylézt. Pohled byl neskutečný. Sladkovodní akvárium obřího rozměru se otevíralo před mýma očima.  Plavalo tam hejno perlínů všech velikostí a mezi nimi sem tam plotice.

U dna byla banda krásných okounů, kteří podnikali výpady na menší ryby. Štiky číhaly mezi větvemi. A kapříci se bezstarostně proháněli kolem. 🐟🐟🐟

Po půl hodině zatmění rybářského mozku obdivem se probudily lovecké myšlenky. A šup. První perlínek na prutě. Přehodím lanko a rybička už tancuje s kačenkou po hladině pískovny.

Měl jsem povolenku jen na jeden prut, a tak jsem se mohl plně soustředit na pohyby splávku. Trvalo to snad jen 5 minut a vidím přes čistou vodu, jak jeden z největších okounů vystartoval. Rybičku zhltnul během mžiku. Takže zásek šel do tvrda. Okoun se bránil a já se v podstatě taky bránil.🎣

Moc rybářských zkušeností jsem v té době neměl. Byl jsem celý rozhozený už jenom tím, že mi něco zabralo. Souboj netrval dlouho a už byl okoun v podběráku. Měřil 37 cm. Jak jsem si pruháče prohlížel, úplně jsem na něm to adidas viděl.

Akorát má víc pruhů. A čím víc pruhů, tím víc okoun. No, posuďte sami…😄

Líbil se vám článek?
Podpořte nás jakoukoliv částkou
na účet 35404101/0100, variabilní symbol 555.
Děkujeme.

Napsat komentář