Šonova hodina

Když se řekne pstruh, okamžitě se mi to spojí s krásnou přírodou doprovázenou zvukem zurčení potoků a k tomu krásný zpěv ptáků. Lov těchto krásných ryb považuji za elegantní disciplínu v rybařině.

V Čechách už rybařím nějaký ten pátek. A neustále se vyvíjejí nová lákadla ze světa rybaření. Novinky chodí na trh tak rychle, že už ztrácím přehled. Nicméně občas mě něco nového zaujme a udělám si radost.

V polovině července jsem byl na rodinné dovolené v Itálii. Na programu byly hlavně prohlídky památek. A rodinné znamená samozřejmě „no fishing“. To srdce rybáře moc nezaplesá. Jako antidepresivum jsem s sebou přibalil cestovní přívlačový prut a pár umělotin v krabičce. I když šance na rybaření byla mizivá. To ale neznamená, že jsem si dovolenou neužil. Času, který strávím s nejbližšími, si velmi vážím. Jenže bez rybaření jsem nakonec nevydržel.

Už jste někdy strkali ruce do žaludku živého sumce? Já jo. A občas jsem tam našel něco, co bych nečekal.

Muškařil jsem poprvé v životě letos na podzim.🍂🍃 Co vám budu povídat. Držel jsem to jak prase kost. Asi jsem zvyklý na klacky z bambusu a chytání styl džungle.

Tyhle ryby se umějí dobře značkově vymódit

Amur bílý, ale osobně bych uznal i gramatickou verzi amur býlí, protože to "bejlí" prostě žere.🍃 Tím by se to usnadnilo i cizincům, které ze psaní i/y bere křeč jako mě, když jsem se učil česky.

Časopis Rybářství odebírám od dob, kdy jsem česky neuměl ani mňauknout, hafnout či kváknout. Tenkrát jsem koukal jen na obrázky a obdivoval megaúlovky všech ostatních.