Fotografie
Vojtech okomentoval Úlovky 2024...
před 12 hod
Fotografie
Petr okomentoval Vzpomínáme na s...
před 19 hod
Fotografie
Radim okomentoval Vysněná ryba...
předevčírem
Fotografie
Petr okomentoval Tak jak to máte...
předevčírem
Fotografie
brethmilos4@gmail.com založil otázku rychlá a legiti...
před 4 dny

Březnové Rybářství: Jsou ryby stejně vybíraví strávníci jako lidé?

Marek iRybářství 25. února 2022 0 komentářů
sumec

foto: Jiří Peterka

Poznávání

Živí se všichni jedinci v populaci jednoho rybího druhu stejně, nebo zde existuje výrazná individualita? Na tuto otázku jsme se s kolegy z Biologického centra Akademie věd zaměřili a výsledky rozhodně nejsou nezajímavé. 

text: Lukáš Vejřík a Ivana Vejříková

Na základě koncentrací stabilních izotopů uhlíku a dusíku v různých tělních tkáních ryb jsme sledovali, jak se od sebe liší čtyři rybí druhy v pestrosti potravy spektra a jak se od sebe liší jednotlivci v rámci každého druhu.

REKLAMA

Základní otázka tedy nebyla, čím přesně se ten který druh živí (informace se obecně liší v závislosti na lokalitě), ale jak moc pestrý jídelníček ten který druh má a jak pestrý jídelníček má každý jedinec.

vědec
foto: Lukáš Vejřík

Tedy zda se v rámci celé populace všichni jedinci živí tím samým, nebo zda je i mezi rybami každý jedinec, podobně jako u lidí, svou potravou do jisté míry specifický?

REKLAMA

Čtyři rybí druhy, čtyři lokality

Když se podíváme na lidské složení potravy, je opravdu velmi pestrá. Nicméně každý z nás zdaleka nevyužívá toto potravní spektrum celé. Jeden člověk je vegetarián a jiný zase milovník masa, do kterého bychom zeleninu nedostali ani násilím.

A další lidé jsou zase typickými všežravci. Ale jak to tedy vypadá u ryb? Mají jednotlivci v populacích stejné odlišné návyky jako lidé, nebo se všichni živí víceméně tím samým?

štika
foto: Jiří Peterka

Při výzkumu byla věnována pozornost na naše čtyři původní druhy ryb od vrcholového predátora, kterého zastupoval sumec, přes predátora štiku a potravně různorodého okouna, až po téměř býložravého perlína.

Aby měl průzkum co největší vypovídající hodnotu, byl prováděn na čtyřech různých lokalitách s odlišnou úživností. Díky tomu jsme získali také informace, jak se pestrost stravy liší v závislosti na dostupnosti potravy.

perlín
foto: Lukáš Vejřík

Dvěma studovanými lokalitami byla na živiny chudá (oligotrofní) důlní jezera. Lze je označit za vody typicky hladové, kde koncentrace fosforu ve vodě dosahovala hodnot 2,5 a 5 μg*L-1. Další dvě lokality byly mezotrofní údolní nádrže, tedy průměrně úživné vodní plochy, kde koncentrace fosforu ve vodě dosahovala hodnot 25,8 a 26,4  μg*L-1.

Efekt vrcholového predátora

Ukázalo se, že celkově nejširší potravní spektrum ze studovaných ryb měli sumci, což je i v souladu s jejich pozicí velkého vrcholového predátora. Druhy na vrcholu potravního řetězce obecně mívají potravní skladbu velmi širokou, aby uspokojily potravní nároky svého velkého těla. Zkrátka nemohou být vybíraví.

V potravě sumce jsme tak často nacházeli v podstatě všechny skupiny obratlovců, od ryb přes obojživelníky a plazy, až po vodní ptáky a savce. Ne zřídka se však sumci živili také larvami vodního hmyzu nebo raky.

Jak dopadly ostatní sledované ryby? Která z nich vykazovala nejužší potravní spektrum? Co je to „efekt vrcholového predátora“? Jaký poznatek vědce nejvíce překvapil? V jaké míře se jednotlivci ve své potravě v rámci populace liší mezi sebou?

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku března.

Objednat si ho od 1. března můžete také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářstvímůžete si ho zařídit zde.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled