Fotografie
Veronika okomentoval Vlkouš vám před...
před 9 min
Fotografie
Ladislav okomentoval Na jaké pruty a...
před 4 dny
Fotografie
Ladislav okomentoval Stojan...
před 4 dny
Fotografie
Ladislav okomentoval Prut...
před 4 dny
Fotografie
Ladislav okomentoval Vtip nevtip...
před 4 dny

Březnové Rybářství: Jsou ryby stejně vybíraví strávníci jako lidé?

Marek iRybářství 25. února 2022 0 komentářů
sumec

foto: Jiří Peterka

Poznávání

Živí se všichni jedinci v populaci jednoho rybího druhu stejně, nebo zde existuje výrazná individualita? Na tuto otázku jsme se s kolegy z Biologického centra Akademie věd zaměřili a výsledky rozhodně nejsou nezajímavé. 

text: Lukáš Vejřík a Ivana Vejříková

Na základě koncentrací stabilních izotopů uhlíku a dusíku v různých tělních tkáních ryb jsme sledovali, jak se od sebe liší čtyři rybí druhy v pestrosti potravy spektra a jak se od sebe liší jednotlivci v rámci každého druhu.

REKLAMA

Základní otázka tedy nebyla, čím přesně se ten který druh živí (informace se obecně liší v závislosti na lokalitě), ale jak moc pestrý jídelníček ten který druh má a jak pestrý jídelníček má každý jedinec.

vědec
foto: Lukáš Vejřík

Tedy zda se v rámci celé populace všichni jedinci živí tím samým, nebo zda je i mezi rybami každý jedinec, podobně jako u lidí, svou potravou do jisté míry specifický?

REKLAMA

Čtyři rybí druhy, čtyři lokality

Když se podíváme na lidské složení potravy, je opravdu velmi pestrá. Nicméně každý z nás zdaleka nevyužívá toto potravní spektrum celé. Jeden člověk je vegetarián a jiný zase milovník masa, do kterého bychom zeleninu nedostali ani násilím.

A další lidé jsou zase typickými všežravci. Ale jak to tedy vypadá u ryb? Mají jednotlivci v populacích stejné odlišné návyky jako lidé, nebo se všichni živí víceméně tím samým?

štika
foto: Jiří Peterka

Při výzkumu byla věnována pozornost na naše čtyři původní druhy ryb od vrcholového predátora, kterého zastupoval sumec, přes predátora štiku a potravně různorodého okouna, až po téměř býložravého perlína.

Aby měl průzkum co největší vypovídající hodnotu, byl prováděn na čtyřech různých lokalitách s odlišnou úživností. Díky tomu jsme získali také informace, jak se pestrost stravy liší v závislosti na dostupnosti potravy.

perlín
foto: Lukáš Vejřík

Dvěma studovanými lokalitami byla na živiny chudá (oligotrofní) důlní jezera. Lze je označit za vody typicky hladové, kde koncentrace fosforu ve vodě dosahovala hodnot 2,5 a 5 μg*L-1. Další dvě lokality byly mezotrofní údolní nádrže, tedy průměrně úživné vodní plochy, kde koncentrace fosforu ve vodě dosahovala hodnot 25,8 a 26,4  μg*L-1.

Efekt vrcholového predátora

Ukázalo se, že celkově nejširší potravní spektrum ze studovaných ryb měli sumci, což je i v souladu s jejich pozicí velkého vrcholového predátora. Druhy na vrcholu potravního řetězce obecně mívají potravní skladbu velmi širokou, aby uspokojily potravní nároky svého velkého těla. Zkrátka nemohou být vybíraví.

V potravě sumce jsme tak často nacházeli v podstatě všechny skupiny obratlovců, od ryb přes obojživelníky a plazy, až po vodní ptáky a savce. Ne zřídka se však sumci živili také larvami vodního hmyzu nebo raky.

Jak dopadly ostatní sledované ryby? Která z nich vykazovala nejužší potravní spektrum? Co je to „efekt vrcholového predátora“? Jaký poznatek vědce nejvíce překvapil? V jaké míře se jednotlivci ve své potravě v rámci populace liší mezi sebou?

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku března.

Objednat si ho od 1. března můžete také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářstvímůžete si ho zařídit zde.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled