Poznávání

Kolik rybích druhů chytíš, tolikrát jsi rybářem. I malinká rybička může být zajímavá a přelstít ji zabere mnohem více úsilí než zdolávání metrového kapra či dvoumetrového sumce. Pojďme si jednotlivé druhy představit a ulovit. Dnes uvázla na háčku vranka obecná.

Jednou z důležitých praxí v průběhu zimy je kromě vápnění na led nebo prořezávek hrází i kontrola komorových rybníků.

Přichází jaro a s ním hučící masy vody z tajícího sněhu. Alespoň tak to máme po léta zažité. Letos se nám ale jaksi zadrhlo kolečko – sníh odtál již v prostředku zimy a vody v našich tocích je, na dané období, žalostně málo. Bude hůře? Jedná se jen o výkyv, rozmar přírody? Nebo se hlásí dlouhodobá změna klimatu se všemi svými důsledky?

Přirozená potrava je nedílnou součástí jejich rybího života, protože jim přináší nezbytné živiny v optimální formě a poměru.

Dnešní téma je zaměřené pro chovatele ryb. Pokusné odlovy, také lovy na zkoušku, po rybářsku pruby, se na chovných rybnících realizují s cílem posoudit přírůstek, výživný a zdravotní stav plůdku, násad a lehčích tržních ryb. Provádí se většinou dvakrát ve vegetačním období, u plůdku častěji.

Ledviny u ryb zdaleka nevypadají jako u savců, přesto dokonale fungují jako orgán krvetvorby a filtrační orgán krevního oběhu. Nacházejí se těsně pod rybí páteří a v těsné blízkosti je k nim přimknutý plynový měchýř.

Tímto trochu pozměněným příslovím bych chtěl upozornit na jednu z podob pytláctví, které bych dal přívlastek příležitostná.

Dnes už asi jen těžko zjistíme, jestli první ryby žily spíš samotářským způsobem života, nebo již v pradávných řekách a mořích příslušníci jednoho druhu, popřípadě i několika druhů, vytvářeli menší nebo větší uskupení.

Lidově se mu říká řízek, hřízek, řezan… Hrouzek obecný(Gobio gobio) je drobná kaprovitá ryba s protáhlým válcovitým tělem, na spodní straně zploštělým.

Vlastnosti karasa stříbřitého (Carassius auratus) jsme už v této rubrice zmiňovali několikrát. Řešili jsme celkovou problematiku druhu i jeho užitek v oblasti barevných (okrasných) ryb. Nyní se detailněji podíváme na jeho neobvyklý způsob rozmnožování a řekneme si, proč je tento nepůvodní druh u nás tak bohatě rozšířený.

Host z Afriky uvázl na našem háčku pouze pomyslně. Tilapie nilská coby teplomilný druh nemá šanci v našich podmínkách přežít. Vyskytuje se pouze v umělých chovech. Přesto čas od času nějakému šťastlivci tilapie zabere.

Rybí šupiny připomínaly lidem svým tvarem a leskem drobné mince. Z toho vychází i jejich lidový název – penízky. S rybími šupinami jsou spojeny i některé lidové zvyky, např. dodnes rozšířené kladení šupiny kapra pod talíř při štědrovečerní večeři a její následné celoroční nošení v peněžence. Židovský zákon jíst ryby bez šupin dokonce zakazoval.

Většina ze starších čtenářů jistě někdy slyšela o výpusti zvané čapová. Tento typ je u nás nejdéle používaný, ale v dnešní době již vzácný.

Bezesporu nejznámější zástupce čeledi lososovitých, náš nepůvodní druh. Do tuzemských vod byl přivezen zhruba kolem roku 1880. Jeho domovinou je západní část Severní Ameriky.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že ryby nežijí na souši, ale ve vodním prostředí, které je od toho našeho velmi odlišné. Z důvodu toho, že jsou ryby poikilotermní (studenokrevné; přijímající teplotu vodního prostředí), jsou i na menší teplotní výkyvy v tomto prostředí velmi citlivé.