Poznávání

Jak u mořských ryb, tak i u druhů žijících ve sladkých vodách, se vyvinuly za miliony let různé, často roztodivné způsoby reprodukce. Platí to jak pro svatební hry, samotný výtěr a pak i následnou péči o jikry a vylíhlé potomstvo. Na první pohled se může zdát, že naše ryby jsou z hlediska reprodukce dosti fádní.

V souvislosti s nárůstem škod způsobených v posledních letech v důsledku povodní, zesílil tlak na úpravy vodních toků. Ochránci přírody i rybáři mají s regulacemi přirozených toků letité zkušenosti, které ve většině případů vedly k zásadní proměně vodních a pobřežních biotopů, což se v konečném důsledku projevilo na snížení jejich biodiverzity.

Čeleď hlaváčovití (Gobiidae) zahrnuje ryby žijící v mořích, brakických i sladkých vodách, převážně v subtropech a tropech. Typickým znakem hlaváčů je přísavní terč srostlý z břišních ploutví, které ale mohou u některých druhů i chybět.

Teprve sedmnáctiletý Stanislav Blažek ukázal, že v rybařině na věku rozhodně nezáleží! Svým dvaatřicetikilovým kaprem pokořil všechny dosavadní tuzemské rekordy. Největší problém byl dostat kapra do lodě, přiznává šťastný lovec. Kapr byl uloven už v roce 2018, letos byl však uznán Muzeem rekordů a kuriozit za nejtěžšího chyceného kapra na svazové vodě.

Medúza, tvor, kterého má mnoho lidí spojeno s bolestivým žahnutím, které může být u některých druhů smrtelné! Je známo přibližně 220 druhů těchto žahavců. Jedním z nich se může pochlubit i Česká republika, ale nemusíte se bát, naše medúza smrtelná není.

Když během roku pozorujete chování ryb na jedné lokalitě, můžete dojít k zajímavým závěrům. Pokud ryby nerušíte, rychle zjistíte, jak citlivě vnímají a reagují na jakékoliv otřesy (kupříkladu chůze po břehu, náhlý silný zvuk, zahřmění, výstřel). Také si můžete povšimnout, že některé podměty, které by ryby dříve plašily, již na mnoha lokalitách neplatí. Je to například mluvení, občas i řev. Takto zvyklé ryby najdeme na lokalitách, kde se s člověkem setkávají pravidelně.

S termínem akvaponie se dříve nebo později setká každý. Tento teprve nedávno vytvořený výraz vznikl propojením slov „akvakultura“ a „hydroponie“. Jde totiž o integrovaný biologický systém, kombinující chov ryb s pěstováním vyšších rostlin. Nejčastěji zeleniny, květin či bylinek. O akvaponii se mluví především ve spojitosti s recirkulační rybochovnou technologií, kde přispívá k ekonomickému zefektivnění provozu těchto uzavřených systémů.

U ryb je v tomto směru zajímavá především skutečnost, že zrohovatělé výrůstky na kůži mají sezonní charakter, objevují se pouze v období tření. Zrohovatělé tvrdé hrbolky, nazývané jako třecí vyrážka či perlovina, jsou typické především pro samce mnoha druhů kaprovitých ryb, a to našich i exotických. U samic se tyto kožní výrůstky tvoří velice vzácně.