pstruh obecný

Moje cesta vlastně začala před dvěma roky, když se moje manželka rozhodla jet na dovolenou a už ne opět do Chorvatska, nýbrž do úplně jiné země. Začali tedy jsme usilovně hledat destinaci, kam se vypravíme. Volba nakonec padla na Řecko.

Líheň, kterou jsme o víkendu navštívili, leží v hlubokém údolí řeky Bystřice. Produkuje násady lososovitých ryb pro Moravskoslezský ÚS. Stěžejní část produkce tvoří pstruh obecný, kterého zde každý rok vyprodukují stovky tisíc kusů v různých věkových stádiích. Dále se zde zabývají produkcí desítek tisíc lipanů a pstruhů duhových.   

Od 1. 1. 2024 vstupuje v platnost prováděcí vyhláška k zákonu o rybářství. Velké debaty v rybářské komunitě vyvolala zejména její část, která sjednocuje lov přívlačí a muškaření na pstruhových revírech. Redakce Rybářství proto k tomuto tématu položila několik otázek Lukáši Marešovi, mluvčímu ČRS.

Podhorský úsek slovenské řeky Hnilec nad vodní nádrží Palcmanská Maša je chovným revírem Slovenského rybářského svazu, potažmo Rady Žilina. Říčka, která protéká obcí Stratená, kdysi sloužila k odchovu generačních lipanů podhorních až do období, kdy si rybáři lipany brali domů a vlastně je vodě vůbec nevraceli. Tato éra však už skončila.

Na zhruba čtyřkilometrovém úseku potoka Hodonínka na Blanensku vysbírali o víkendu rybáři stovky uhynulých pstruhů obecných. Za otravu vody pravděpodobně může havárie v čistírně odpadních vod v nedaleké Olešnici. Uvedl to dnes Blanenský deník.

Všichni, kdo mají co do činění s rybami, vědí, že nebýt umělého výtěru ryb, jejich líhnutí v přístrojích a jejich následný odchov a vysazování, nebyla by v našich vodách ani šupina. Tím míním rybářské revíry. Komerční chov ryb do prodejní sítě je jiná kapitola.

Zlatý potok je pravostranný 48 km dlouhý přítok řeky Blanice. Pramení na úpatí hory Libín a protéká velmi zachovalou krajinou šumavského podhůří. Naše škola má tento rybářský revír v užívání dlouhé desítky let zejména pro účely výuky žáků školy.

Jak jsme již naše rybáře dříve informovali, prováděla MO ČRS Radotín v průběhu letošní zimy a jara odchov pstružích jiker v plovoucích inkubačních přístrojích.

Pstruh obecný (forma potoční) je naše původní lososovitá ryba vyskytující se v tocích ležících ve vyšší nadmořské výšce, jako jsou horské potoky a bystřiny. V posledních letech je tato ryba na ústupu.

Jaká je v pražském územním svazu situace s pstruhem obecným a dalšími lososovitými rybami?

Pstruh obecný forma potoční (Salmo trutta morpha fario) je naší původní lososovitou rybou pstruhových vod. Rybáři vědí, že jeho doba hájení je od počátku září do poloviny dubna. Ten důvod je na místě. Jde o zajištění nerušeného prostředí při tření, v průběhu zimy a ještě chladného předjaří, kdy probíhá inkubace jiker a vývoj vykuleného plůdku.

Na konci srpna jsme informovali o masivním úhynu potočáků na řece Mohelce nedaleko Jablonce nad Nisou. Vyšetřovatelé ovšem nezjistili příčinu, která by za úhynem stála, a případ nejspíš odloží. Informovala o tom regionální mluvčí policie Ivana Baláková.

Během tohoto víkendu z doposud nezjištěných příčin zaznamenán masivní úhyn ryb, především pstruhů, na řece Mohelce nedaleko Jablonce nad Nisou.

Kriticky ohrožené perlorodce říční se na Šumavě po několika desetiletích blýská na lepší časy. V rámci projektu „Posílení a ochrana populace perlorodky říční v NP Šumava (2017–2022)“, se během pěti let navýší populace tohoto vzácného mlže o zhruba 5000 jedinců, kteří budou schopni dožít se reprodukce. Informuje o tom NP Šumava na svých stránkách.

I když měli naši předkové zájem především o kulinářské využití pstruha obecného, určitě jim neunikla ani tvarová rozmanitost a barevná variabilita této ryby, pocházející z různých povodí, nebo z rozdílných typů vod.