Fotografie
Ladislav okomentoval Na jaké pruty a...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Stojan...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Prut...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Vtip nevtip...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Rybář...
předevčírem

Zahájení pstruhové sezony: Už se zase těšíme!

Marek iRybářství 17. dubna 2023 0 komentářů

foto: Josef Jehlička

Praxe

Už tradičně 16. dubna začíná pstruhová sezona a milovníci kropenatých elegánů se už nemohou dočkat. Toužebně listují kalendářem, dovazují nové nebo chybějící vzory mušek a kontrolují své rotačky, twistery či miniaturní wobblery, prostě zahájení už klepe na dveře!

text: Josef Jehlička

Kde letos zahájit a jakou nástrahu nabídnout, to je každoročně zapeklitá otázka, kterou často řešíme ještě na poslední chvíli. Díky všudypřítomnému internetu nemusíme vyrážet úplně naslepo a doufat, že bude stav vody příznivý. U vzdálenějších revírů je dobré získat co nejčerstvější informace ještě před ranním odjezdem k vodě – a stejně nebude na závadu mít v záloze náhradní plán na nějaký revír v dosahu cílové destinace. Zaskočit nás totiž může leccos.

REKLAMA

Když to není podle očekávání

Vzpomínám na jedno ze zahájení, kdy jsme s kamarádem dorazili na oblíbený úsek řeky těsně pod přehradou. Sekundární pásmo totiž nabízí většinou ustálený průtok a voda je úživná, prostě skvělý cíl pro první den sezony. Ale jaké bylo naše překvapení, když po necelé půlhodince chytání najednou hladina řeky začala rychle stoupat, pozvolna unášela i listí, větve a kalila se nám před očima.

Sotva jsme z nadějného místa pod jezem vybrodili. Pak jsme sledovali to neštěstí, nahazovali podle břehu a doufali, že nějakou rybu přece jen zlákáme, ale takhle rychlý vzestup nebo pokles vody zpravidla nepřináší nic dobrého. Do půl desáté jsme neměli záběr a několik dalších kolegů, které jsme na břehu potkali, už otráveně šlapalo k autům.

REKLAMA

Přece to nevzdáme, přesvědčovali jsme se navzájem, ale ani jeden z nás nadějemi nepřekypoval. Nakonec zvítězil můj návrh, že se přesuneme na menší pstruhový potok, který jsme znali jen ze soupisu revírů. Na cestě domů, kterou navrhoval můj pesimisticky naladěný kamarád, to byla jen malá zajížďka.

Malá voda má své kouzlo i nástrahy

Potok místy vypadal opravdu jako čůrek, někde ale vytvářel docela slibné tůňky a podemleté břehy slibovaly možné překvapení. Ovšem nenápadný přístup k vodě nebyl po důkladně zarostlém břehu snadný. A to je při chytání pstruhů většinou podstatná záležitost, nejdeme-li lovit právě nasazené duháky nebo siveny, na něž naopak dupání a vhození hrsti štěrku nebo drobných kamínků do vody může působit coby velmi účinný spouštěč.

Nijak nepospíchám, pomalu se plížím k vodě, a přitom se snažím vybrat místo, z něhož bude možné nahodit do nejslibnější části tůně. Lehce zatížená březnovka jako koncová a Red Palmer na přívěsu? To by mohlo fungovat, říkám si. Jednou nebo dvakrát při kontaktu přisekávám, ale pokaždé je to jen větvička nebo vodní řasa. Vytrvale prohazuji tůň a mušky nechávám splavat až pod břeh.

muškaření
foto: Josef Jehlička

Chytání na mokré bývá na menších vodách velmi efektivní, přesto se mu muškaři v poslední době věnují poměrně málo. Kamarád dal přednost nymfě a zkouší to pod částečně rozpadlým jízkem, kde se také dočkává prvního záběru. Potočák kolem pětadvaceti čísel byl krásně zbarvený, takže se hned cítíme o něco líp. Když po chvíli přidává ještě stříbřitého tlouště s rudými ploutvemi pod břichem, uvažuji, že přezbrojím.

Ale nakonec ještě několikrát nahodím do spodní části tůňky, kde se voda zrychluje. Mušky vedu volně, při prvním zatažení pro zkrácení šňůry cítím konečně zase po dlouhé zimě ten úžasný pocit, když ryba uchopí nástrahu a zásek sedí. Povoluji, nijak nepospíchám, soupeřka se pohybuje na hraně mělčiny, a nakonec pomalu vyjíždí proti proudu.

Tady se zklidňuje u dna, popojíždí sem a tam, vidím zablýsknutí rybího břicha a zase získávám metr nebo dva šňůry. Potom se mi ryba konečně ukazuje. Je to pěkný lipan! Do 40 cm mu sice pár centimetrů schází, ale na takhle malé vodě šlo o určitě milé překvapení. U břehu ho ve vodě vypínám, visí jen za krajíček a hned mizí v hloubce.

Prošel jsem mělkým úsekem, kde se ryby budou zdržovat možná v letních měsících, teď je ale hledám v další táhlé tůni – pod nachýlenými vrbami. Tady určitě bude nějaký pstruh stát. Vkleče spouštím mušky po proudu pod nachýlenou klenbu, rozumně se tu nahodit vážně nedá. Popotáhnu proti proudu a zase povolím další metr šňůry, až se dočkávám razantního záběru uprostřed tůně.

pstruh obecný
foto: Ivo Novák

Duhák vyskakuje hned několikrát, velmi divoce a ve spršce blyštivých kapek nad vodu. Nijak na něj nepospíchám a pomalu mu ubývá sil. Nakonec se nechá přivést až na dosah podběráku a první pstruh sezony je můj! Nakonec jsme prošli asi 3 km potoka. A když jsme se vraceli, některá slibná místa jsme ještě proházeli. Zachytali jsme si pěkně a řeknu vám, že jsem byl po té zimní pauze docela utahaný.

Tenhle potok jsem ještě několikrát navštívil, od poloviny května tam bylo krásné chytání i navečer se suchou muškou. Ryby braly poměrně důvěřivě a bylo jich tu překvapivě hodně. Když jsem mluvil s kolegy, kteří tady také občas chytají, zmiňovali práci zdejšího hospodáře a party rybářských nadšenců z místní organizace, kteří se o revír starají opravdu svědomitě. Takže i to zpočátku nevydařené zahájení tenkrát dopadlo k naší plné spokojenosti.

Čekají nás nejrůznější překvapení

Když se vydáme po zimní pauze na místa, která dobře známe a mnohokrát jsme tu lovili, spousta věcí může být úplně jinak a člověk jen zírá. Při rychlém odtávání sněhu dojde často při odchodu sněhové vody k výrazným změnám v řečišti a některá naše oblíbená místa se promění k nepoznání. Ale zase vzniknou nová, stačí padlý kmen nebo rozvalená stará navigace a pstruzi hned najdou vhodný prostor.

Dříve opomíjené flíčky najednou získají na atraktivitě, chce to prostě číst vodu. Ovšem pozor! Tyto změny mohou být někdy i pěkné záludné! Vzniknou i jámy a nečekané díry tam, kde jsme ještě vloni pohodově brodili, potom se při troše nepozornosti nebo podcenění změn lze dočkat někdy dramatického překvapení, které v lepším případě skončí koupelí v ledové jarní vodě. Takže zejména v přikalené vodě opatrně a pomalu!

V dubnu plech funguje

Za lehce zvýšené nebo podkalené vody je někdy vhodné sáhnout po vláčecích nástrahách, ve vodě způsobí přece jen o něco větší rozruch než umělé mušky a ryby nebývají až tak opatrné. Na pstruhy se nejlépe hodí ultralehká nebo lehká přívlač, kdy dohodíme dostatečně daleko i s poměrně lehkými nástrahami, ať už to budou osvědčené rotačky, těžší plandavky, malé wobblery (opatřené jen jedním jedno, dvoj nebo trojháčkem, přimlouvám se za zamáčknuté protihroty), twistery, jigy nebo další typy nástrah.

Pstruhy hledáme v klidnějších partiích a u dna, často i v těsné blízkosti břehu. Budeme lovit po proudu, šikmo proudem nebo povedeme nástrahy přímo proti proudu? Záleží na situaci. A současně i na tom, kam svou nástrahu chceme dopravit. Při vláčení po proudu dostaneme vláčecí nástrahy ke dnu mnohem snáze, což využijeme především v hlubších, silně táhnoucích proudech, ryba ale může zaregistrovat vlasec nebo šňůru.

pstruh obecný
foto: Ivo Novák

Na velkých vodách, kde často potřebujeme zaseknout dostatečně pohotově i na větší vzdálenost, můžeme použít pletenou šňůru, která má proti vlasci mnohem menší průtažnost a zajistí perfektní kontakt s nástrahou.

S umělou muškou na začátku sezony?

Muškaři mohou být při rozumném stavu vody velmi úspěšní už od zahájení. Nejčastěji použijeme malé streamery nebo zatížené nymfy. Za příznivého počasí se ale na níže položených revírech můžeme za pěkného počasí i v půli dubna dočkat nějakého kolečka na hladině od sbírajících ryb. Potom je pravý čas na použití suchých mušek. Sběr většinou netrvá dlouho, takže neotálet, kolegové!

Také lov na mokrou mušku přináší už na konci dubna výborné výsledky. Pokud tuhle techniku zvládneme, osvědčuje se skvěle i na mimopstruhových vodách při lovu bílých ryb. Určitě bychom neměli muškařské vybavení nechat na zahájení doma, v posledních letech už ani s sebou moc nevozím vláčecí prut. Zahájení bývá často i spojeno s vysazením pstruhů duhových a sivenů, na které dobře fungují fantastické vzory, lury a mušky s výraznými atraktory.

Pstruhařské tradice a nepsaná pravidla

Pstruhaři ze staré školy dodržují některá nepsaná (a v Rybářském řádu nezakotvená) pravidla, protože je mají vžitá odmala. Považují je za samozřejmost, což někteří rychlokvašení pstruhaři nechápou.

Proč pouštím prvního pstruha v sezoně? Protože jsem se to tak od starších kolegů naučil. Považuji to za součást muškařské etiky a krásnou tradici, takže to prostě dělám. Nikomu nic nevnucuji, ani povinné to není, dělám to rád a dobrovolně. A pouštím často nejen prvního.

I když si na nějaké rybě občas rád pochutnám, potočák je pro mě natolik vzácná ryba, že si ho od vody prostě neodnesu a nepřeháním to ani s těmi obětními nasazenými a zcela nezkušenými duháky a siveny. Svobody se ode mě každopádně dočká i lipan, ať je velký nebo jen mírový. I rybáři mezi sebou by se měli chovat kamarádsky, nezištně a férově.

Užijme si nejen zahájení, ale celou pstruhovou sezonu jaksepatří a chovejme se tak, abychom se z bohatství a krásy našich vod mohli radovat i v budoucnu. Stejně jako ti, kteří přijdou po nás a propadnou kouzlu pstruhových (i ostatních) vod.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled