Články - Jelec tloušť

Letos nastalo několik krásných březnových rán – přesně podle mých představ. Zůstat doma by byl hřích. Kmenový vlasec o síle 0,16 jsem konečně po pěti letech vyměnil za tenčí 0,14, připravil návazce, koupil veku a pak konečně vyrazil za rybami.

Březen. Čerstvý větřík rozmarně sviští nad meandry nížinné říčky, vinoucí se tu lukami, tu lesy, daleko od lidských obydlí. Větve olší a vrb se ještě zimničně chvějí v studeném světle pozdního odpoledne, ale v našedle okrových barvách předjaří je už cítit příslib teplých dní, v nichž vše kolem zahalí svěží, voňavá zeleň…

Březen za kamna vlezem… Anebo taky ne. V týdnu telefon zpíval několikrát písničku o tom, že další víkend strávíme s kamarádem na rybách. Sobotní ráno nemohu dospat a těším se, jak s Michalem probereme rybařinu přímo u prutů a budeme plánovat, co vše letos podnikneme.

Únor… Bledé nebe mrzutě shlíží na zimomřivou, teskně zádumčivou zem. Na matné říční hladině se rozpadá popelavě bílé, unavené světlo. Jaro je ještě daleko. Srdce rybáře však už hoří jasnou, neuhasitelnou touhou. Letos těm rybám konečně ukážeme, viďte?

V zimních měsících mám konečně dostatek času věnovat se menším druhům ryb, které během sezony zanedbávám. Nekorunovaným králem chladných vod na mimopstruhových revírech je bezesporu jelec tloušť.

Tlouště jsem nikdy nechytal záměrně. Avšak pokaždé mě jeho náhodné ulovení potěšilo. Můj příběh začíná ve čtvrtek večer, kdy jsem zbitý po celém dni padl před devátou hodinou večerní na pohovku a manželka povídá: „Zítra vezmu děti na plavání já. Nechceš jít na ryby?“

Co vám mám říkat, krátké zimní dny za nic nestojí. Většinou je zataženo a tma přijde ještě dříve než já z práce. Kvůli nepřízni počasí se většinou nedá rybařit a za voláním vody se vydá jen pár bláznů.

Obnova života v Bečvě by podle rybářů nakonec mohla trvat kratší dobu, než původně očekávali. Do řeky se už vrátily tuny ryb. Zarybnění Bečvy už vyšlo na více než milion korun.

Kdysi, to už bylo na konci prázdnin, stojím uprostřed řeky a pomalu brodím proti proudu. Voda je hodně nízká. Dlouho nepršelo a v nejhlubších místech mám nejvíce tak do půli stehen. Pro lov tloušťů je to tady ideální stav a já ho hodlám využít, protože předpověď říká, že bude pršet, a to hodně, což tady znamená vyšší a kalnou vodu, takže s tloušti by byl na chvíli konec.

Kdysi jsem narazil na pěkného tlouště na malé říčce v poměrně zarostlém úseku, kam mnoho rybářů nechodí. Vysoká tráva na břehu, nízké, ale pořádně husté vrbové houští docela slušně znemožňují přístup k vodě. Úsek pod místem i nad ním je hodně frekventovaný, a tak si dovedete představit, že tu mnoho ryb není, anebo není snadné je chytit.

Když tak přemýšlím, kterou rybu z řeky mám nejraději, hodně váhám, protože všechny říční druhy chytám hodně rád, a tak raději řeknu něco o té, s níž se potkávám třeba při lovu přívlačí nejčastěji. Je to jelec tloušť.

Jelec tloušť je ryba, kterou nalezneme téměř ve všech revírech. Můžeme ji lovit všemi rybolovnými technikami, mimo jiné i na položenou.

V minulém díle se nám podařilo ulovit krásného tlouště na pstruhovém potoce. Úspěšnou nástrahou byl wobbler, to však není jediná nástraha, který na stříbrná torpéda platí.

Jelec tloušť je pro některé rybáře ryba nezajímavá až otravná, ale pro jiné naopak skvělá – a to po všech stránkách. Osobně mám tlouště moc rád a s klidem jim odpouštím, když mi na řece žerou boilie určené kaprům, zvláště když na tyto kuličky chytím čas od času skutečně pěkného tlouště.

Míla a Jenda byli kamarádi z jedné vesnice. Byli stejně staří, všenorskou obecnou odchodili během války, pak následovala společná měšťanka ve větších Dobřichovicích. Vždycky seděli spolu, když se zrovna nepohádali kvůli tomu, zda se po škole půjde na ryby, do lesa nebo na hřiště, kde bývaly i holky.