Fotografie
Jaroslav okomentoval VIDEO: Co se dě...
před 9 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Rybaření vesele...
před 19 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval OBRAZEM: Natura...
před 19 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Školáci pomáhaj...
před 19 hod
Fotografie
okomentoval VIDEO: Co se dě...
před 4 dny

Rok od otravy Bečvy: Jak probíhaly události krok za krokem

Marek iRybářství 20. září 2021 0 komentářů
úhyn ryb

Rybáři vylovili z Bečvy 40 tun mrtvých ryb. Foto: Ladislav Šedrla

ČRS a MRS

Uplynul rok a v případu otrávené Bečvy je stále více otazníků než odpovědí. Jak tedy šly za sebou klíčové okamžiky během největší ekologické katastrofy posledních let? Nalezneme vůbec někdy viníka? 

text: Marek Kožušník

1. Otrava

V neděli 20. září 2020 v poledne zaznamenali místní rybáři první úhyny ryb na řece Bečvě. Ryby se točily kolem své osy, trhaně plavaly s tlamou nad hladinou a hromadně hynuly. Rybáři v následujících dnech odvezli do kafilerie přes 40 tun ryb, otrava zasáhla 40 kilometrů toku.

REKLAMA

K prvním úhynům ryb došlo v okolí mostu přes Bečvu mezi Lhotkou nad Bečvou a Choryní, tedy zhruba 3,2 km po proudu od výpusti v Juřince, která přivádí do Bečvy odpadní vody z průmyslového areálu v Rožnově pod Radhoštěm. (Tu spravuje firma Energoaqua, která je dnes z otravy Bečvy obviněna.)

Přivolaná policie na místo podle deníku Referendum dorazila asi po 40 minutách, Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nejdřív po třech hodinách. Rybáři iniciativně sebrali vzorky vody do PET lahví a několik mrtvých ryb do igelitové tašky. Zástupci inspekce je převzali, ale nakonec k analýze nepoužili. PET lahve podle předpisů nejsou na takové vzorky vhodným obalem.

REKLAMA

„Koncentrace jedovaté látky byla nepochybně vyšší než kdykoli poté. To byly nejrelevantnější vzorky, které mohla inspekce použít,“ sdělil pro Seznam Zprávy předseda MO ČRS Hustopeče nad Bečvou a ohlašovatel katastrofy Stanislav Pernický.

O úniku se Pernický dozvěděl v neděli 20. září 2020 ve 12:02. „Ve 12:35 jsme odebrali vzorky, neměli jsme certifikované lahve, takže jsme vzali PET lahve, které jsme pětkrát vypláchli,“ popisuje Pernický. Havárii také hned nahlásil ČIŽP.

Inspektoři nakonec sebrali své vlastní vzorky. Ty pak putovaly k analýze do laboratoře hasičského záchranného sboru ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vzorky rybářů skončily neznámo kde.

Mnoha expertům přišlo podivné, že nikoho nenapadlo první den, tedy co nejdříve po havárii, odebrat vzorky z největších výpustí dvou průmyslových zdrojů nad místem havárie. „Trváme na tom, že možností v prvních hodinách bylo tolik, že se nedaly všechny hned jednoznačně vyloučit. Ale výpusť z Rožnova jsme odebrali v pondělí a u Dezy jsme se při cestě podél břehu spokojili s tím, že tam nebyly vykazovány žádné znaky, že by mohlo být něco špatně,“ řekl pro Hospodářské noviny ředitel ČIŽP Erik Geuss.

2. Havárie v Deze

Noc před otravou ovšem došlo k provozní havárii na kaustifikační jednotce v chemičce Deza ze svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše. Do dešťové kanalizace vyteklo asi 10 tisíc litrů směsi sody a hydroxidu významně kontaminované toxickým fenolem. O této havárii se ovšem veřejnost dozvěděla až na konci listopadu, tedy po dvou měsících. Do té doby vedení chemičky popíralo, že se v jejím provozu odehrála v inkriminované době jakákoliv nestandardní událost. Havárie se dodnes prošetřuje

Hned na počátku vyšetřování přesto prohlásila ČIŽP, že Deza viníkem není. I tímto prohlášením dostal případ silný politický náboj.

3. Výpusti

Oficiální výpust Dezy se nachází zhruba 1,6 km nad místem prvních pozorovaných otrav. Rožnovský kanál společnosti Energoaqua leží ještě výše proti proudu Bečvy – 3,2 km od místa prvního úhynu ryb. Následuje výpust malé firmy Sonavox, která ale neprodukuje žádné technologické vody. Jde pravděpodobně jen o vyústění dešťové kanalizace.

Poslední z podezřelých výpustí je záhadný kanál, který je v mapách evidován jako výusť dešťové kanalizace ze Lhotky. Ovšem nikdo přesně neví, co do něj může ústit. Právě tento kanál je nejblíže místu prvních pozorovaných úhynů ryb – leží pouhých 400 metrů nad ním.

Vlastník této výpusti je neznámý, ale vzhledem k tomu že byl z ní zaregistrován únik aromatických uhlovodíků, lze předpokládat, že vede od nedalekého seřazovacího nádraží Dezy.

„Zdá se, že vyšetřovací orgány o tomto kanálu nechtějí slyšet, ve zveřejňovaných zprávách se o něm moc nemluví,“ popisuje pro iRybářství Jan Husák, přírodovědec a učitel z Valašského Meziříčí, který natočil v květnu pomocí dronu video, ve kterém je celá situace kolem výpustí přehledně vidět.

Kromě těchto výpustí se zde nalézají další neregistrované výpusti, například poblíž kalových lagun Dezy.

Představitelé Dezy od počátku tvrdili, že všechny výstupy z ní jsou zabezpečeny kontrolními čidly, které údajně zamezují jakémukoliv nekontrolovanému úniku škodlivých látek. Na základě tohoto tvrzení vyšetřovatelé od začátku pracovali s předpokladem, že jedy se do Bečvy musely dostat z rožnovského kanálů výpustí v Juřince.

autor mapy: Jan Husák

Mezi juřinskou výpustí a místem prvních úhynů se ovšem nalézají dva jezy a několik peřejí. Kdyby jedy přitekly z rožnovského kanálu, musela by se otrava projevit už mnohem výše. Na to poukazovali hlavně rybáři, kteří se v kritické době nacházeli poblíž a nic neobvyklého nezpozorovali.

4. Soudní znalec Jiří Klicpera

Ve vyšetřování hraje velkou roli posudek soudního znalce Jiřího Klicpery. Podle něj je nejpravděpodobnějším zdrojem kyanidu nikoli výpusť z Dezy, ale právě rožnovský kanál, který do Bečvy ústí o 1,6 kilometru výše proti proudu než výpusť z Dezy.

Kdyby platil tento Klicperův závěr, jed by musel téci řekou celé tři kilometry, aniž by rybám ublížil. Až pak by začal zabíjet.

Podle Stanislava Pernického to vypadá velmi nepravděpodobně, mimo jiné proto, že na daném úseku jsou dva jezy a pět peřejí, které vodu důkladně promíchají. Ovšem proudění vody v řece a její mísení s přítoky je složitá věc, která se nedá například matematicky modelovat.

5. Obvinění

Při tak velké míře nejistoty velmi překvapila suverenita soudního znalce, který řekl v únoru letošního roku reportérce Deníku Referendum, a později dalším médiím, že viníka havárie jednoznačně zná, jen o tom s ohledem na vyšetřování ještě nesmí mluvit.

O něco později byl podezřelý veřejně označen. Je jím společnost Energoaqua, která své odpadní vody vypouští právě do rožnovského kanálu, takže naplňuje Klicperovu hypotézu. Tu policejní vyšetřovatel bez ohledu na její slabiny očividně akceptuje, protože jak ředitele firmy Oldřicha Havelku, tak společnost samotnou začal v červnu stíhat.

Havelka připustil, že koncentrace škodlivin na odtoku z čističky vod, za jejíž provoz odpovídá, „mírně překročila“ normu – v čemž mohou být zahrnuty i kyanidy. Obvinění, že tím zavinil úhyn ryb, však naprosto odmítá.

6. Experiment profesora Hrušky

V polovině srpna, tedy skoro rok od otravy, proběhl pokus, jehož výsledky by mohly vyvrátit závěry Klicperova znaleckého posudku.  Stál za ním vědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Ve spolupráci se Stanislavem Pernickým vlil do vody v ústí rožnovského kanálu roztok chloridu sodného, tedy obyčejné kuchyňské soli. Ta má podle Hrušky podobnou rozpustnost jako kyanid.

Hruška a jeho spolupracovníci naměřili v řece stejnou koncentraci chloridu sodného u obou břehů, tedy v celé šířce řeky, už po 850 metrech. Kdyby šlo o jed, zabíjel by už na tomto místě, ne o dva a půl kilometru dál. „Z rožnovského kanálu ty toxiny nemohly vytéct, nemohly vytéct tak, aby se plazily tři kilometry kolem břehu a netrávily ryby. Tak to být prostě nemohlo,“ zdůraznil Hruška.

Profesor Hruška je uznávaným odborníkem. Analýza, kterou provedl, se ale jeho specializace týká jen okrajově – studoval analytickou chemii a v ústavu je vedoucím oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů, zatímco experiment na Bečvě spadá do oblasti hydrochemie a především fyziky proudění tekutin.

Hruška aktivně působí v TOP 09, je expertem této strany na životní prostředí a v roce 2019 za ni neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu. Může tedy být snadno obviněn z podjatosti vůči premiérovi Andreji Babišovi (ANO), Agrofertu a Deze.

Jiří Klicpera Hruškovy závěry odmítá a myslí, že důkazů pro usvědčení pachatele, tedy firmy Energoaqua, je dost. Hruškův odborný postup ovšem schválil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Ivan Holoubek, profesor na chemické fakultě Masarykovy univerzity a odborník na ekotoxikolgii (tedy zamoření životního prostředí jedy), který však není zcela nestranný, neboť se na experimentu podílel odbornou konzultací.

Holoubek v tomtéž rozhovoru připomněl, že výsledek pokusu nepoukazuje na žádného konkrétního viníka, pouze vyvrací závěry znalce Klicpery a naznačuje nutnost pokračovat ve vyšetřování.

foto: Miroslav Přikryl

Hruškův experiment s neškodnou solí se ovšem poněkud paradoxně stal také předmětem vyšetřování. Zabývá se jím ČIŽP na základě anonymního podnětu, což ze zákona musí. Tento krok naznačuje, že Hruška ťal do živého.

7. Hlavní policejní vyšetřovatel odvolal sám sebe

Podivnosti se objevily i kolem hlavního vyšetřovatele případu Jiřího Hovorky. Podle informací Deníku N rozeslal ve středu 8. září v noci řadě lidí e-mail, že byl odvolán z funkce. Jenže policie informaci o Hovorkově odvolání okamžitě dementovala. Deník N na základě informací od několika zdrojů u policie zjistil, že Hovorka sice e-mail skutečně poslal, nicméně odvolán nebyl.

8. Sněmovní vyšetřovací komise

Sněmovní vyšetřovací komise k otravě Bečvy, která vznikla v dubnu 2021, uzavřela dne 17. září, tedy před třemi dny, svou závěrečnou zprávu. Požádala předsedu Sněmovny o svolání mimořádné schůze do konce září. Konečné znění dokumentu má komise už dnes zveřejnit na stránkách sněmovny. Do té doby nechtějí členové jeho obsah komentovat.

Komise se v závěrečné zprávě, která má zhruba 30 stran, vypořádává s postupem vyšetřování ekologické havárie a s možnými pochybeními úřadů. Předsedkyně komise Marie Pěnčíková (KSČM) uvedla, že zpráva bude nakonec zveřejněna celá, aby nebyly pochybnosti o její transparentnosti.

„Ve zprávě jsou zkonstatována veškerá pochybení, která komise zaznamenala. Všechna jsou opřená o svědecké výpovědi či materiály. A jsou navržena i opatření, která komise vidí jako vhodná, aby se taková katastrofa nemohla opakovat,“ doplnil Petr Gazdík (STAN). „Zpráva bude zveřejněna v pondělí v systému Poslanecké sněmovny. Nejdříve se s dokumentem musí seznámit ostatní poslanci,“ dodal Gazdík.

Komise vyslechla například člena představenstva valašskomeziříčské chemičky Deza Pavla Pustějovského, krajského policejního ředitele Jaromíra Tkadlečka, ředitele ČIŽP Erika Geusse či poslankyni ANO Margitu Balaštíkovou, která měla v době havárie na starosti v radě Zlínského kraje životní prostředí.

9. Posudek na společnost Deza

Mezi chemičkou Deza a loňskou ekologickou havárií na řece Bečvě není podle Agrofertu žádná spojitost. Odkazuje se přitom na znalecký posudek, který si společnost sama nechala zpracovat. Deza, která spadá do koncernu Agrofert ze svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), to v pátek 17. září zveřejnila v tiskové zprávě na svých webových stránkách.

Posudek zpracovala Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně (VUT). Agrofert jej ale nezveřejnil. „Posudek ani jeho části publikovat nebudeme, protože se dotýká našeho obchodního tajemství a technologického know-how. Může tak představovat i bezpečnostní riziko,“ sdělil Hospodářským novinám mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Podle informací v rejstříku smluv Deza za posudek zaplatila téměř 1,2 milionu korun.

Opozice podle premiéra Andreje Babiše otravu Bečvy loni zneužila v předvolebním boji a situace se opakuje. „Pokud tady chce někdo v parlamentu rozhodovat místo policie a státního zastupitelství, tak to prostě připomíná dávné doby,“ podotkl premiér, v jehož svěřeneckém fondu chemička Deza je.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled