Poznávání
Učíme se ve Vodňanech: Pečujeme o pstruhový revír
Zlatý potok je pravostranný 48 km dlouhý přítok řeky Blanice. Pramení na úpatí hory Libín a protéká velmi zachovalou krajinou šumavského podhůří. Naše škola má tento rybářský revír v užívání dlouhé desítky let zejména pro účely výuky žáků školy.
Červnové Rybářství: Soustava krevního oběhu a teplota rybího těla
Krevní oběh představuje u ryb uzavřený systém, který je tvořen srdcem, tepnami, žilami a vzájemně propojenou tepennou a žilnou kapilární sítí. Součástí cévní soustavy je také lymfatický (mízní) systém, který je u ryb velmi dobře vyvinutý a je srovnatelný s lymfatickým systémem suchozemských obratlovců.
Červnové Rybářství: Dobří lososi se vracejí
Severočeský územní svaz Českého rybářského svazu v letošním roce završí 25 let úsilí o trvalé navrácení úžasné ryby, lososa obecného (atlantského) do českých vod.
Říční ramena se rodí, stárnou i zanikají
Není to tak dávno, kdy si i naše řeky žily svůj vlastní život a okolní krajinu přetvářely podle odvěkých zákonů přírody. Pak se je ale člověk rozhodl zkrotit. Někdy se mu to povedlo víc, jindy míň. Výsledek regulace našich řek a potoků, které proběhly hlavně v 19. a 20. století, máme všude kolem nás, především v zastavěných oblastech.
VIDEO: V obýváku u pruhovaných banditů
Pokud pravidelně čtete časopis Rybářství, určitě znáte úchvatné podvodní fotografie Mirka Bráta. Můžeme se díky nim aspoň v představách ponořit do fantastického vodního světa, vidět ryby pěkně zblízka. Skoro se jich dotknout.
Jak vidí ryby
Jistě mi dáte za pravdu, že i když jsou ryby daleko primitivnější než my, vládci planety Země, jejich pohled po vytažení z vody je někdy natolik výmluvný, že čekáme jen na to, kdy na nás ryba promluví. Možná i proto postupně přibývá zastánců metody „Chyť a pusť“.
Učíme se ve Vodňanech: Rybniční výpustní zařízení
Výpustné zařízení je druhé nejdůležitější zařízení rybníka. Dnes se můžeme nejčastěji setkat s takzvaným požerákem.
Květnové Rybářství: Jak ryby dýchají
Na otázku z titulku si každý čtenář určitě sám hned odpoví, že ryby dýchají žábrami. Není to ale jediná možnost, u ryb je také na různém stupni vývoje vyvinuto kožní dýchání. Navíc se řada rybích druhů dokáže adaptovat na sníženou koncentraci ve vodě rozpuštěného kyslíku tím, že doplňkově využívá k dýchání také atmosférický kyslík. A žábry rybám neslouží pouze k dýchání, ale plní i další důležité fyziologické funkce. O tom všem si povíme v dnešním článku.
Učíme se v Třeboni: Rybolov od minulosti k současnosti
Už v dobách minulých se lidé snažili ulovit nějakou rybu, ale rozhodně to v počátku nebylo rybářským prutem a už vůbec ne pro zábavu. Ryby totiž byly stejně jako zvěř nedílnou součástí obživy.
Ryby, které mají rády souš
Příkladů na známé úsloví „cítí se jako ryba ve vodě“, by každý z nás mohl uvést snad tisíc, obrazně řečeno pro každý rybí druh alespoň jeden. Skutečně u ryb téměř absolutně převládají druhy, které bez rodného živlu – vody, vydrží pouze krátkou dobu. Většinou několik minut, výjimečně odolné druhy pak i několik hodin. Limitujícím faktorem, který rybám primárně neumožňuje delší pobyt na souši je jejich způsob dýchání pomocí žáber.
Učíme se ve Vodňanech: Keříčkovec červenolemý (sumeček africký)
Ustálený český název nemá. Je také nazýván keříčkovec jihoafrický, sumeček africký, popřípadě jen keříčkovec, Clarias. Ryba je podobná našemu původnímu druhu sumci velkému.
Dubnové Rybářství: Specifické aspekty výživy ryb (2)
Nutriční požadavky ryb, trávení potravy a jejich růst jsou značně odlišné ve srovnání s vývojově vyššími obratlovci. Ryby středních a severních zeměpisných šířek se živí převážně lehce stravitelnou bílkovinnou potravou živočišného původu, tedy zooplanktonem, zoobentosem (larvy vodního hmyzu) a rybami.
Učíme se ve Vodňanech: Vracíme pstruha obecného do přírody
Pstruh obecný (forma potoční) je naše původní lososovitá ryba vyskytující se v tocích ležících ve vyšší nadmořské výšce, jako jsou horské potoky a bystřiny. V posledních letech je tato ryba na ústupu.
Učíme se v Třeboni: Welfare ve sportovním rybolovu
Pojmem welfare (pohodou zvířat) se odborníci začali zabývat asi v 60. letech minulého století. U ryb se tato problematika začala řešit zhruba na začátku nového tisíciletí, kdy na toto téma vzniklo několik zajímavých knih.
Učíme se v Třeboni: Umělý výtěr lína obecného
Lín obecný (Tinca tinca) se řadí k našim původním druhům patřícím do tzv. kaprovitých ryb. Tato skupina se vyznačuje požerákovými zuby, kterými rozmělňuje přijatou potravu. Zuby jsou uloženy v hlavě těsně před vstupem do střevní rozšířeniny. Lína najdeme v podstatě po celé Evropě (až po Ural). A jen někteří rybáři vědí, že ho mohou ulovit i na jihu Švédska.
Novinky z iRybářství na váš e-mail
Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled
Vložením e-mailu souhlasíte s podmíkami ochrany osobních údajů